Nejsem perfektní

12.Kapitola

Pohled Camerona:
Když odešla, šel jsem před barák. Otevřel jsem dveře. Podíval jsem se na kluka s blond vlasy a šedýma očima.

,,Ty si Tobias," řekl jsem tónem, který používám před bitkou.

,,A ty budeš Cameron," řekl a típl ciheretu.

,,Proč se snažíš ničit El život?" podíval jsem se na něj a opřel se o futra dveří.

,,Chci se s ní dát zase dohromady," řekl s ušklebkem.

,,Já možná tuším proč. Chceš se s ní dát dohromady. Potom jí zase znásilnit, aby sis to pamatoval a chceš jí opustit," řekl jsem v klidu.

,,Jak tě to moglo napadnout?" překvapeně se na mě podíval.

,,Taky jsem takovej býval. To byly časy. Ale jsem teď s El. Jsem s ní šťastný, ale chci aby byla i ona. To ale nemůže, protože jí furt otravuješ," zakoulel jsem očima.

,,Ale no tak, když jsi býval jako já, tak by jsme mohli do toho společně," nabídnul mi.

,,Díky, ale nemám zájem. Jak jsem řekl jsem s El šťastný. Chci aby si odjel," zavrčel jsem už.

,,Tak fajn, ale mě se nezbavíte," zavrčel taky a odkráčel si to pryč. Vítězně jsem se usmál. Jo to by bylo, teď jít za El. Vycházel jsem schody nahoru. El seděla na posteli a koukala do blba. Sedl jsem si k ní a povzbudivě se usmál. Otočila se na mě a úsměv mi oplatila.

,,Díky," zamumlala. Nevím co mě to napadlo. Ale pohledem jsem sjel na její rty. Zatřásl jsem hlavou abych se probral.

,,Děje se něco?" zeptala se. Jen jsem polknul a vstal. Vstala taky. Šla dolů. Podíval jsem se jí na zadek. Panebože Camerone, ta je pěkná co? Řeklo mi podvědomí. Radši jsem šel dolů. Dělala obvyklý čaj. Sedla si na linku. Sedl jsem si tedy na proti ní a sledoval konvici. Vypla se a já chtěl čaj zalít. Stoupnul jsem si, ale cítil jsem tlak na hrudi. Podíval jsem se na El. Koukala se na mě. Je nějaká malinká. Zase jsem se jí podíval na rty. Udělala to samé mě. Něco do mě vjelo a já se začal přiblížovat k jejímu obličeji. Zrychlil se jí dech. Jemně jsem ji políbil. Byla v šoku. Ale začala spolupracovat. Přitáhl jsem si ji za boky blíž. Snažil jsem se prohloubit polibek. Rychle se odtáhla a sla zalít čaj. Já jsem tam stál jako opatřený. Líbilo se mi to. Byl to neuvěřitelný zážitek. Asi jsem se zamiloval, to snad není možný.