Nejsem perfektní

25.Kapitola

Pohled Elizabeth:
,,Tak jak se jmenují?" zeptala jsem se. Docela by mě to a zajímá.

,,Žena se jmenuje America a její dcera Marlee," odpověděl.

,,Ale jsou milé ne?"

,,Ano, ale nesedí mi to. Když jsem tam stál tak mě ta holka doslova svlékala pohledem," zasmál se. Zarazilo mě to.

,,A-aha," vyklopila jsem ze sebe. On si mě prohlédl.

,,Nemám na ni náladu. Nevyspal bych se s ní," usmál se upřímně.

,,Jo,v pohodě. Jen mě to zarazilo," řekla jsem. A podívala se na televizi. On si prisednul blíž ke mě.

,,Děje se něco?"

,,Ne, jsem v pohodě. Jen jsem si na něco vzpomněla," zalhala jsem. Otočila jsem se k němu čelem a zjistila jsem, že naše obličeje jsou od sebe pár centimetrů. Díval se mi do očí. Co tam pořád hledá? Trochu se přiblížil. Vím že mě chce políbit. Ale proč to neudělá? Jemně se otřel o mé rty těmi svými. Pak se odtáhl. Obdivuji jeho sebekontrolu.

Pohled Camerona:
Jemně jsem se rty otřel o ty její. Chtěl jsem víc. Nedělej to! křiklo moje podvědomí. Odtáhl jsem se. Moje srdce hrozně rychle bilo. Trochu mě to děsí.

Pohled Elizabeth:
Nadechoval se že něco řekne. Zapla jsem televizi

,,Promiň," vyklopil ze sebe.

,,To nic Camerone. Bez tak jsem chtěla  aby jsi mě políbil," řekla jsem. Potom jsem si uvědomila co jsem to řekla. Nasadila jsem si kapucu a sklopila hlavu, doufala jsem, že si nevšiml jak se červenám. On mi ty vlasy odhrnul z obličeje.

,,Vážně?"

,,To bych asi tak nerudla ne?" usmála jsem se nervózně. On se zase trochu přiblížil. Políbil mě. Byl to krátký, ale hezký polibek. Opřel nsi čelem o to moje.

,,Myslím, že v dnešní době ztrácí slovo kamarádi svůj význam," zasmál se.

,,Rozhodně souhlasím," zasmála jsem se taky. ,,Jak to tedy mezi námi bude?" koukla jsem mu do očí.

,,Kamarádi s výhodami?"

,,Na to zapomeň. Víš že to jsou kamarádi, kteří to spolu dělají."

,,Nebo to bude volný vztah, o kterém nikdo nebude vědět?" zeptal se.

,,Já nevím."

,,Vykašlem se zítra na školu?" nabídl mi.

,,Co z toho budu mít?"

,,Mě," zasmál se.

,,No to bych to vyhrála," řekla jsem sarkasticky. Políbil mě. Svalil mě na pohovku. Uvolnil se. Celý mě zalehl.

,,Jo to je lepší," řekl.

,,Slez ze mě!" smála jsem se. Jsem naprosto bez šance. Nemůžu se hýbat.

,,Co si říkala?"

,,Prosím, slez ze mě. Dusím se," řekla jsem se zbytkem kyslíku. On vstal a šel se asi osprchovat. To je hajzl. Zabral mi sprchu. Musím jít pod schody. Jen počkej ráno.