Nejsem perfektní

74.Kapitola

Pohled Camerona:
Čekal jsem až to řekne. Otevřela pusu a pak jí zase zavřela sklopila pohled k zemi a nic neříkala. Jako vážně? Vstala a chytla mě za ruku. Začala mě táhnout do toho pokoje pro hosty, jde teď byla zabydlená. Dotáhla mě k posteli a sama si na ní sedla.

,,Bála jsem se ti to říct," hlesla a zapla počítač. Najela na nějakou stránku. ,,Tenhle člověk mi začal psát na facebooku a vyhrožoval mi, že tě zabije pokud nepůjdu na tu stránku. S tím člověkem jsem si jednou psala. Byl to jeden kluk ze základk, byl tak trochu cvok, což je i teď. No a když jsem tam teď najela a chtěla odejít, zase mi vyhrožoval a psal mi, že jestli si s tebou dám pusu, tak tě zabije, protože ví kde bydlím, taky ví kde bydlíš ty. Promiň, ale hrozně jsem se o tebe bála. Dával mi instrukce kterými jsem se musela a musím řídit, protože by te zabil a já jednu teď porušila," vzlykla. Objal jsem jí.

,,Nemusíš se bát. Když budeme spolu, tak na mě nemůže," utišil jsem jí.

,,Já jsem chodící pohroma. Od té doby co jsem s tebou tě akorát zatěžuji svými problémy," fňukla mi do trička.

,,To není pravda," zašeptal jsem a pohladil jí ve vlasech.

,,Ale je," hlesla.

,,El podívej se mi do očí," vyzval jsem jí. Podívala se mi do očí. ,,Nezatěžuješ mě svými problémy, mám tě rád a rád ti pomohu. Jsi takové moje štěstí, protože jsi to jediné úžasné stvoření, které jsem si vybojoval," usmál jsem se. Ona mě objala a obmotala nohy kolem mého pasu a sedla si mi na klín. Trochu jsem se narovnal a dělal vše bych nezavdychal, protože ten pohyb na klíně mě vzrušil. Trochu se zavrtěla a to jsem vzdychl. Pohyb opakovala, začala se mi rýsovat boule v kalhotách.

,,Came?" zeptala se.

,,N-no," snažil jsme se říct normálně, protože se pořád vrtěla. Ale moc mi to nešlo.

,,Chci tě," hlesla. Cože?

,,C-cože? T-teď?" vykoktal jsem překvapeně i vzrušeně zároveň. Můj dech se zrychloval a můj kamarád tvrdnul.

,,Jo. Skoro dva týdny jsme se tě nemohla ani dotknout," zašeptala. Byl jsem překvapený.

,,Jsi si jistá?" řekl jsem už normálně. Odtáhla se trochu ode mne a políbila mě. Užíval jsem si ten pocit. Povalila mě na postel. Teď velila ona a docela se mi to líbilo. Pokračovala pomalu. Dohánělo mě to k šílenství. Vslékala mě pomalu. Já jsem se snažil rychle, ale její ruce mě vždy zpomalily. Jako by mě mučila. Když jsne byli oba nazí, tak jsem jí podal kondom. Nasadila mi ho a pomalu si na mě sedla. Zavzdychal jsem slastí. Dělala to strašně pomalu, ona moc nevzdychala, ale já vzdychal asi moc nahlas. Jednou rukoujsem jí mačkal zadek a tou druhou jsem držel prostěradlo. Snažil jsem si sednout. Ale vždy mě povalila zpět. Bylo to skvělé, že chce mít vedení, ale mě ta zpomalenost mučila. ,,El," zavdychal jsem když začala kroutit pánví. Přivřel jsem oči. Viděl jsem jak se usmála. Ona to dělá schválně, ona ví že pak hodně vzdychám. ,,Prosím," stiskl jsem víc prostěradlo.

,,O co?" zeptala se.

,,Rychleji," řekl jsem a zase zavzdychal.

,,Proč?" usmála se.

,,Ta zpomalenost mě dohání k šílenství," hlesl jsem a chytil jí za boky.

,,A to se mi líbí," řekla a políbila mě. Teď jsem měl příležitost. Převalil jsem jí pod sebe. Překvapeně vyjekla.

,,Já sice šílím, když to je pomalé, ale vím, že tebe k šílenství dohání opak," usmál jsem se škodolibě a přisál s jí na rty. Začal jsem svým tempem. Vyměnili jsme si role a to mi vyhovovalo víc.

Svalil jsem se vedle ní a trochu se zasmál. Lehla si na mou hruď.

,,Tohle bylo super," řekl jsem.

,,Příště mě nech nahoře," hlesla.

,,Jo? A mám tě nechat ať mě mučíš? To ne," usmál jsem se a dal jí pusu na čelo.

,,No, tak jednou si to mohl vydržet," řekla a uchechtnula se. Zívla.

,,Jen se prospi, já tu budu s tebou," zašeptal jsem a sledoval jak začíná usínat. Vypadala roztomile když spala. Díky bohu, že je El typ člověka co odpouští. Ale nebýt její mamky, tak bych byl už asi doma a hlavně sám. Víc jsem se k ní přitulil a usnul taky.