Ne každá blondýnka je hloupá, Elizabeth je toho příkladem. Je uzavřená a maskuje se tak, že jí nejde vidět do obličeje, ale ti co ji už viděli si myslí že je perfektní.
Cameron je typický frajírek na škole, nikdy se o ni nezajímal, proč by taky měl...
Pohled Camerona, o týden později: Dnes se El stěhuje na měsíc k nám. Jsem teď hodně šťastný, protože El přibrala dvě kila. Ona by nejedla, ale já jí pořád nosil jídlo a ona ho vždy snědla.
,,Už se těším domů," řekl jsem když jsem si dával věci do kufru.
,,Já se tam moc netěším, protože se ve škole budu zase představovat," povzdechla si.
,,Já jsem v té třídě bad boy a to znamená, že mají ze mě respekt. Takže ty jsi bad girl a tebe se budou bát taky, teda jestli tě ta představa neděsí," uchechtl jsem se.
,,Moc vtipný. Vsadím se, že je to tam stokrát lepší než tady," podala mi kufr. Usmál jsem se a otočil se k ní. Obejmul jsem jí. To teď dělám často, protože mi dělá radost. Akorát jí pořád cpu jídlo. Nejdříve jedla, ale po nějaké době se podvolila.
,,Možná. Máš hlad?" zeptal jsem se. Podívala se na mě pohledem " děláš si srandu?".
,,Came, před půl hodinou jsem jedla," řekla a zasmála se.
,,Přibíráš strašně pomalu El," podíval jsem se jí do očí.
,,Mám rychlý metabolismus," pokrčila rameny. Zasmál jsem se a sedl jsem si do auta. Sedla si taky. ,,Podívej Came, už mám špeky," řekla a chytla kousek břicha, který byl asi velký jako můj maliček.
,,To jako vážně?" rozesmál jsem se a ona se přidala. Líbí se mi, takhle by se mohla smát pořád.
,,Čemu se smějete?" zeptal se její táta, když sedl do auta.
,,Už mi rostou špeky," usmála se hrdě.
,,Já bych to nenazval ani špíčky," provokoval jsem jí. Její táta se zasmál.
,,Came hlavně na ni dohlédni," upozornil mě už po několikáté.
,,Nebojte se, střežím jí jako oko v hlavě," usmál jsem se. Propletl jsem si s El prsty. Do jejího mobilu jsme zastrčili rozvojku a následně jsme do ní zastrčili sluchátka.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A nakonec jsme usnuli. ........................................................................
,,Vstávat ospalci, jsme na místě," probudil nás její otec. Zívl jsem a El se protáhla.
,,Můj bože, muselo se ti spát hrozně blbě, promiň," omluvila se mi.
,,El to je dobrý, tebe bych nevzbudil," pohladil jsem jí po vlasech.
,,Příště mě vzbuď," řekla a vystoupila.
,,Nikdy," řekl jsem pro změnu já. Ona mě zavraždila pohledem.
,,Tak děcka mějte se a za měsíc," obejmul nás ještě její táta. Jen jsme se usmáli a kufry dotáhli ke dveřím. Odemkl jsem.
,,Jsne doma! Je tu někdo?" křikl jsem. El si to tu se zaujetím pozorovala. Slyšel jsem kroky z kuchyně.
