Nejsem perfektní

59.Kapitola

Pohled Elizabeth, den turnaje 15:07:
,,Kate já nemůžu," řekla jsem v šatně. Holky se na mne podívaly.

,,Děje se něco?" zeptala se starostlivě Kate. Holky utichly a poslouchaly.

,,Je tam Tobias, bojím se," přitáhla jsem si kolena k bradě. Kate mě pevně obejmula.

,,Ty to zvládneš, my ti pomůžeme jako ty nám," řekla. Všechny holky udělaly hromadné objetí.

,,Dobře, za chvíli jdeme na řadu. Měly by jsme už jít," usmála jsem se falešně.  Snad to nepoznaly. Holky šly napřed. Prohlédla jsem se ještě v zrcadle. Vlasy jsem měla rozpuštěné. Černé elastické kalhoty, croptop s vlkem a make up byl decentně nanesený. Vypadalo to dobře.

,,Jdeš?" zeptala se Kate. Otočila jsem se k ní.

,,Jo už jdu," řekla jsem. Kráčela jsem si to do zákulisí, kde čekala trenérka. Ukázala mi ať jdu k ní. Přišla jsem k ní. Chytla obě moje ramena.

,,Vy to zvládnete, dali jste si tolik práce, vy ty masky sundáte," usmála se a dala mi můj šátek. Usmála jsem se. Začala hrát naše píseň na nástup. Shape of you. Holky začaly chodit až jsem zbyla jenom já. Měla jsem nasazený mikrofon. (snad víte jak to myslím) Nasadila jsem si šátek. Rozběhla jsem se a otočila jsem se dokola. Holky se seřadily a začala hrát naše píseň. Když jsme zpívaly došlo mi, že se na mě dívá jak Tobias, tak Cameron. Znervózněla jsem. Píseň se rozjela a naše šátky spadly. Publikum tleskalo a porodci si nás prohlíželi a zapisovali si něco na papír.

Píseň skončila a holky šli do zákulisí. Začala jsem zpívat píseň halo. Video se spustilo a trochu se ztlumily světla. Tobias na něj koukal. Já si zpívala a stála na místě a ruce jsem měla spojené na hrudi. Všichni koukali jak nám kluci ublížili. Vím že tam je teď část jak před ním utíkám a zavírám před ním dveře. Je to vzpomínka u které jsem měla jenom jeden výraz a ten mi zůstal asi měsíc. Teď ta část s psychologem. Měla jsem co dělat, abych se nerozprečela. Ale poslední záběr byl nejlepší, byl o tom jak se s holkama bavíme a smějeme se. Skončila píseň a já šla do zákulisí.

,,Bež na chvíli do šatny. Vypadá to že se každou chvíli rozbrečíš," řekla mi Kate když šla na pódium tancovat a zpívat píseň closer. Přikývla jsem a šla. Na chodbě bylo prázdno. Šouravým krokem jsem mířila k šatnám.

,,El!" slyšela jsem za sebou. Otočila jsem se a viděla jsem Tobiase jak ke mě běží. Najednou jako bych ztuhla. Chytil mou ruku. ,,Nevěděl jsem, že jsem ti tak ublížil," řekl to smutně. Nepromluvila jsem. ,,Můžeš mi to odpustit?" zeptal se.

,,Odpustit bych ti mohla, ale to nevyřeší moje problémy. Člověk nezapomíná. Omluvou tu jizvu na mém srdci nezahojíš. K čemu ti bude odpuštění, když stejně na to nezapomeneme," řekla jsem trochu naštvaně a ublíženě. Ale můj výraz byl chladný, skoro bez citů.

,,Kdybych to věděl, myslíš, že bych za tebou nepřišel? Teď si uvědomuji, jak jsem ti ublížil a mrzí mě to," řekl ublíženě.

,,Lítost mi nestačí. Choval si se jako kretén a to se nezapomíná. Zakazoval si mi kamarády, vše co jsem měla ráda jsi mi zakázal a tahal si mě na ty párty. A pak se to stalo, myslíš že tohle ti odpustím? Šeredně se pleteš, měla jsem tě ráda a ty si mi provedl tohle, bojím se lidí. A kluci? Těch nejvíc. Cameron a Ben měli to štěstí a stali se mými přáteli,"

,,El, tohle mi přece nemůžeš udělat," řekl se slzama na krajíčku.

,,Fakt si to myslíš? Ty si mě taky znásilnil a pak si mě nechal v té uličce samotnou. Sleduj," řekla jsem a vytrhla se mu. Šla jsem do šatny a on tam zůstal stát a nic neříkal. Ten u mě skončil už dávno a odpouštět mu nehodlám. Sice je to sobecké, ale ať teď trpí on.