45.Kapitola

8.3K 428 12
                                    

Pohled Camerona:
Byl jsem trochu smutný. El se dokáže ovládat, ale já ne. Díky bohu, že se  ozvala. Protože bych byl schopný jí tam přefiknout, bez ohledu na to kdo by přišel domů.

,,Nepodíváme se na film?" nabídl jsem.

,,Něco vyber, já jdu udělat jídlo," odpověděla a šla do kuchyně. Její kamenný výraz mluvil za vše. Je jí to líto. Mě to nevadí, počkám si. Šel jsem nahoru a hledal její počítač. Měla to tu perfektně uklizeno. A pak jí řeknete, že je perfektní a nepřežijete. Cestou k jejímu stolu jsem našel fotky. Byla s celou rodinou, usmívala. Měla tam i datum 25.9. 2015 Nejlepší narozky. Dobrý, že vím kdy má narozky. Byly tu další fotky, ale z těch by vám běhal mráz po zádech. Vypadala příšerně. Další datum 18.11. 2015 Hrůza co?:

Kost a kůže. To vypadala takhle?

,,Hrůza co?" ozval se hlas za mnou. Lekl jsem se.

,,Promiň... ono mi to nedalo a musel jsem se podívat," vychrlil jsem rychle.

,,To nic. Tahle fotka.." ukázala na fotku kde byla jako kost ,,Je nejhorší vzpomínka. Za ten měsíc a půl jsem zhubla 23 kilo," řekla.

,,Kolik si vážila?" zeptal jsem se.

,, 36 kilo. Rodiče si toho všimli a pak to šlo rychle," sklopila hlavu. Ukázala na další fotku. Datum 15.5 2016. ,,První den co jsem strávila s Kate. Nejlepší kámoška," usmála se jemně.
,,Ty fotky tady mám abych ukázala, že když člověka něco nezabije tak ho to posílí. Mám tu spoustu fotek. Tohle jsou jen ty elitní," řekla.

,,A co tehdy tvoji rodiče řekli. Myslím to kdy si se začala bát?"

,,Nedalo jim to a šli se mnou k doktorovi. Tam se zjistilo, že mám poruchu příjmu potravy. Potom zjistili, že mám trauma a tak jsem si musela na chvíli odpočinout doma. Tyhle nejhorší dny nenahradí ani ta nejlepší vzpomínka. Člověk odpouští , ale nezapomíná" sklopila hlavu a dala jídlo na postel.

,,Proč si mi to vše neřekla hned?" zeptal jsem se.

,,Protože to co člověk nevidí, to srdce nebolí. Vytrpěla jsem si toho hodně, ale zvládla jsem to. Nevidím důvod proč bych se měla svěřovat, když jsem to zvládla," zamumlala a otočila se na mě. Slzy jí tekly, ale usmívala se, bohužel falešně. Trošku se klepala. Přišel jsem k ní a pořádně jí obejmul. Tak statečnou holku jsem neviděl. Některé holky by se řezaly a některé by se zabily. Ale ona se přes to dostává a trpí. Je příkladem silné vůle. Proto jí tolik miluju.

Nejsem perfektníKde žijí příběhy. Začni objevovat