Nejsem perfektní

Speciální kapitola 2/2

Večer, 18:00:

Uslyšela jsem zvonek, byla jsem nervózní a Cameron se na mě usmál a obmotal mi ruku kolem pasu. To, co se děje s Rachel jsem mu řekla. Slíbil, že bude mlčet. Šli jsme všichni tři otevřít a představit se. Rachel byla nervózní, bylo to na ní vidět, poznala jsem, že se trochu bála. Rachel otevřela dveře a já se setkala s očima, které jsem v životě už nechtěla vidět.

,,Tobiasi!" vykřikli jsme překvapeně s Cameronen najednou. Rachel se podívala na nás a pak na něj.

,,Elizabeth, Camerone?" oplatil nám Tobias stejný tón hlasu.

,,Jé, vy se znáte?" zeptala se Rachel překvapeně a usmála se. Ale jen co uviděla můj výraz ztuhla. Rozklepala jsem se. Cameron si mě více natiskl na sebe.

,,Ano, to je ten kluk, který znásilnil tvou matku když jí bylo patnáct," řekl chladně Cameron. Rachel ztuhla. Byla překvapená stejně jako Brandon a Tobiasova žena. Asi jí o tom neřekl. Nedalo se s tím nic dělat, museli jsme je pustit dovnitř. ,,Neboj se, jsem tady s tebou, ochráním tě," zašeptal mi do ucha Cameron a dal mi pusu do vlasů. Rachel s Camem šli ukázat místa Brandonovi a Tobiasově ženě Lilian místa. Tobias se na mě podíval a já si skřížila si ruce na prsou.

,,Skoro ses nezměnila" řekl. Myslela jsem si, že ho už nikdy neuvidím, ale vypadá to, že svět je malý.

,,Ty taky ne. Vypadá to že tvůj syn je po tobě," řekla jsem trochu naštvaně. Nechápavě se na mě podíval.

,,Jak to myslíš?" zeptal se a žil si boty. Povzdechla jsem si.

,,Tobiasi, Rachel mi řekla, že jí Brandon mlátí, nechci aby dopadla jako já," řekla jsem. Zadíval se mi do očí, tohle dělal vždy, když si myslel, že lžu.

,,Neříkej, že jí věřís," ušklýbl se. To mě vytočilo. Je to moje dcera, je jasné, že jí budu věřit.

,,Hele, ty bys taky svému synovi věřil to, kdyby měl na břiše modřiny velké jako stádo krav, že spadl ze schodů?" zamračila jsem se. Zamyslel se. Zavrtěl  na znamení, že ne. Chtěl ještě něco říct, ale přišel Cameron. Tobias se na něj podíval a pak šel do kuchyně. Cameron se na mě podíval pohledem " zkoušel něco?" Zavrtěla jsem hlavou, že ne a s úsměvem jsem šla do kuchyně nandavat jídlo. Lilian se mi nabídla s pomocí a nedala se odbít. Taktéž mi pomáhala.

,,Je to pravda? To co řekl tvůj manžel?" zeptala se. Vypadalo to, že to chce opravdu vědět. Povzdechla jsem se a kývla na znamení, že ano.

,,Je to dávno, vytáhl mě na jednu párty, kde se opil a pak mě v jedné uličce znásilnil, dostávala jsem se z toho těžko, ale Cameron mě z toho vytáhl," řekla jsem a ona se na mě lítosticě podívala. Usmála jsem se. Vzala jsem dva talíře a šla je dát klukům. Ona vzala další dva a ty dala dětem potom jsme si každá vzala svůj talíř a šli si sednout, ale Rachel vstala.

,,Chtěla bych ještě něco říct," začala nervózně. Všichni jsme začali dávat pozor a Cameron se napnul a čekal. ,,Brandone, chci říct, že se s tebou oficiálně po večeři rozcházím," řekla. Brandona to očividně naštvalo a stoupl si. Už napřáhl ruku a chtěl jí plácnout Rachel a Cameron mu tu ruku chytl. Brandon se na něj naštvaně podíval.

,,Pusťte mě!" křikl. Rachel se šla schovat ke mě do objetí. Pohladila jsem jí po vlasech.

,,Hele mladej, já na svou dceru nikdy nevztáhl ruku a někdo další to dělat taky nebude, takže si dej zpátečku, když jde o mou dceru neznám bratra," řekl Cameron a on se uklidnil. Posadil se a Rachel si nejistě sedla naproti němu. Bála se.

,,Ať vám chutná," řekla jsem s úsměvem. Začali jsme jíst. Lilian se rozzářily oči.

,,Páni, je to výborné, smím tě potom poprosit o recept?" zeptala se. S úsměvem jsem přikývla. Zbytek večeře už bylo ticho.

Po večeři:

,,Tady to je," dala jsem jí lísteček s receptem. Poděkovala a odešla. Rozloučila jsem se v rychlosti se všemi a už to konečně bylo za námi. Rachel mi padla do náruče a začala brečet.

,,Děkuju mami, hrozně moc ti děkuju," hlesla potichu. Usmála jsem se a objetí jí opětovala.

,,Vlastně měl na tom podíl i tvůj otec. Řekla jsem mu to. Promiň musela jsem. A je to samozřejmost, si naše dítě. Teď změníš školu ano?" koukla jsem se na ní a pan objala i Cama. Poděkovala mu a odtáhla se.

,,Cokoli se bude dít, tak se nám s tím můžeš svěřit. My ti rádi pomůžeme," usmál se Cam.

Pohled Rachel:

,,Tak děti, to je konec" usmála jsem se. Seděla jsem se svým manželem a dětmi v lesíku, kam chodila máma s tátou.

,,Tý jo, babička a děda byli suproví," zaslali se. Zasmála jsem se taky.

,,Jo to byli," přikývla jsem.