Nejsem perfektní

26.Kapitola

Pohled Elizabeth:
Do postele jsem si lehla okolo desáté. Zjistila jsem nepříjemnou věc. Cameron má na spaní tepláky, takže tu chodí bez trička. Jak se mám soustředit? Pomalu jsem usínala. Někdo zaklepal na dveře a vešel.

,,El? Spíš?" zeptal se Cameron.

,,Skoro," zabručela jsem. Co tu chce? Moje postel se prohla. Cameron si sednul. Odhrnul mi vlasy na jednu stranu. Zavrtěla jsem se.

,,Co to děláš?"

,,Nudím se. Mám moc energie na to abych spal."

,,To se třeba nemůžeš učit. Uspalo by tě to," rozsvítila jsem lampičku. Potom jsem se na něj otočila.

,,To jsem zkoušel, ale nepomáhá to," řekl. Povzdechla jsem si sedla si.

,,Co navrhuješ?" protřela jsem si oči. On se rozzářil.

,,Filmová noc."

,,Na co budem koukat?"

,,Nechám to na tobě."

,,Fajn tak padesát odstínů šedi a temnoty," řekla jsem. Ještě jsem to neviděla. Zajímalo by mě co tam bude. On na mě koukal.

,,Ok," řekl. Natáhla jsem se pro počítač pod postelí a dala ho na postel. Posunula jsem se na půlku a druhou nechala Cameronovi. On si sedl a opřel se o čelo postele. Našla jsem první díl. Bylo to nudný. Usínala jsem.

Najednou se tam objevila scéna se sexem. Okamžitě jsem zrudla. Podívala jsem se jinam. Tohle jsem sice čekala, ale není to takový jak to vyprávěla Kate. Cameron se na mě pobaveně díval. On si pokrčil levou nohu. Nejdřív mi to nedošlo, ale když mi to docvaklo začala jsem se smát. On mě zabíjel pohledem.

,,Nesměj se mi."

,,Ono to jinak nejde. To je fakt trapné a vtipné zároveň," smála jsem se.

,,Jdu na záchod," řekl. A vstal.

,,Mám to na pár minut stopnout?" tlemila jsem se.

,,Kdyby si byla kluk, moc by si se nesmála. Jsem abstinent a musím použít....."

,,Jo vím, bež už," řekla jsem. Když odešel, tak jsem se rozesmála na novo. Jsem ráda že jsem holka. Už mě bolelo břicho a tak jsem si na něj lehla. Snažila jsem se pobadbout dech.

,,Ty mrško," zasmál se a už mě lechtal.
Začala jsem se ještě víc smát.

,,Neeeeee!"

,,Ale jo."

,,Bolí mě břicho," kňourala jsem.

,,Tak to máš blbý," smál se mi.

,,Mám....nevýhodu. Ty-ty mi...sedíš na zádech," smála jsem se. Já umřu. Už to vidím. Na mém náhrobním kamenu bude napsáno Zemřela při lechtaní. Začala jsem se trošku dusit. Nakonec přestal a já bezvládně ležela na břiše. Zhluboka jsem dýchala, abych nasála potřebný kyslík.

,,Jen počkej ráno," podívala jsem se na něj. On se culil.

,,Si roztomilá když se zlobíš," culil se na mě a já ho zabíjela pohledem.

,,Uvidíme kdo se bude zlobit," řekla jsem a přitáhla si polštář a deku. Usnula jsem jako mimino.