23.Kapitola

10K 509 24
                                    

Pohled Camerona:
Tak moc jsem ji chtěl políbit, ale v poslední chvíli jsem si to rozmyslel a odtáhl se. Ona jako by byla kamenná. Asi jí to zarazilo. Já nemůžu, vím jak to dopadlo minule.

Pohled Elizabeth:
V poslední chvíli se odtáhl. Trochu jsem ztuhla. A asi mi něco říkalo, že jsem chtěla aby mě políbil. Asi si to rozmyslel, protože jsem se minule odtáhla. Ale to jsem ho neznala. Teď zrovna bylo to trapné ticho.

,,Asi půjdu domů. Navíc zítra je pátek a píšeme z dějepisu," řekla jsem a zvedla jsem. On přikývl. A já odešla. Nevím proč se tak změnil, ale ta změna se mi nezdá. Něco tu nehraje. Říká že nikdy neměl kamarádku a pk mě chce políbit, v poslední chvíli se odtáhne, jsem zmatená, to si hraje s mými city?

Pohled Camerona:
Když odešla, tak jsem si vjel rukama do vlasů. Mohl jsem ji políbit a já to neudělal.musí si myslet že jsem debil. Povzdechl jsem si a lehl si do trávy. Pozoroval jsem oblohu. K tomu tu byly hlasy ptáků. Bylo to jako relaxace.

Zůstal jsem tu až do večera. Vylézaly už hvězdy. V tom mi volal otec.

Hovor:

Cameron: Ano otče?

Otec: Kde zase vezíš. Chci ti někoho představit.

Cameron: Dej mi půl hodiny.

Konec hovoru.

To by mě zase co chce. Vyrazil jsem domů. Napadla mě stupidní věc. Nasadil jsem si kapucu a koukal na zem. Už chápu proč to dělá. Uklidní to nervy a člověk se cítí v bezpečí.

Když jsem dorazil domů a vešel do obýváku, tak tu seděl otec d nějakou ženskou a holkou. Ok, co se tady děje? Kapucu jsem měl pořád na hlavě. Nijak jsem to neřešil.

,,Camerone. Tohle je má přítelkyně Anerica (Amerika) a její dcera Marlee (Marilí)," řekl otec s úsměvem.

Ony se na mě podívaly. Já se díval na otce pohledem " děláš si prdel?".

,,Camerone sundej si tu kapucu, je to neslušné a jsi doma," řekl otec přísně. Jo tak ty takhle.

,,Celých osm let jsem ti byl u prdele. Tak proč bych tě měl teď poslouchat?" zašklebil jsem se. Táta na mě koukal s otevřenou pusou a ty dvě taky. Šel jsem k sobě do pokoje a sedl si na parapet. Napsal jsem El.

Zprávy:

Cameron: El? Pomoc!

El: Děje se něco?

Cameron: Táta si našel přítelkyni a ona má dceru. Najednou chce aby jsem ho poslouchal.

El: Přijď ke mě. Táta doma není. Ustelu když tak v pokoji pro hosty.

Cameron: Ty si anděl.

El: Vím😏

Konec zpráv.

Sbalil jsem si oblečení do tašky a učení si vzal taky. Všechno jsem si to pobral a šel dolů.

,,Kam jdeš?" zeptal se otec.

,,Jdu k El," odpověděl jsem když jsem se obouval. On přišel ke mě a stoupl si před dveře. Ty dvě byly za mnou. To jsou policisti?

,,To je ta další na noc?" zeptala se ta žena a já se zasmál.

,,Ne je to kamarádka. Jediná osoba která mě chápe," ušklýbl jsem se.

,,Vážně a proč jdeš k ní?" zeptal se otec. To jsem u výslechu.

,,A proč se staráš?" řekl jsem. Chtěl mi vlepit facku, ale já jeho ruku chytil.

,,Co si to dovoluješ na svého otce," kňukla ta holka.

,,Oprava. Tohle byl můj otec do devíti let. Od té doby byl někde v tahu a já se i sebe staral sám. Máma by tě hnala. Víš jak si mi ublížil když jsem byl pořád sám? Buď rád, že jsem každýmu psychologovi neřekl co si mi provedl. Úplně ses na mě vykašlal. Rodiče mají být dětem příkladem. To tě nikdy nenapadlo proč mám tak blbý známky? Potřeboval jsem objetí. To se mi dostalo, ale od El. Ona mě pochopila. Ty ne," řekl jsem poslední větu a pustil jeho ruku. Byl jsem vyšší než otec. Koukal na mě jak na zjevení.

,,Camerone, tohle jsem nevěděl. Já..."

,,Je už pozdě tati," sklopil jsem pohled k zemi a obešel ho. Odešel jsem k jediné osobě která mě chápe. K El.

Nejsem perfektníKde žijí příběhy. Začni objevovat