Nejsem perfektní

75. Kapitola

Pohled El:
Vyrušil mě zvuk mého počítače. Cameron pořád spal a tak jsem si počítač dala na nohy. Otevřela jsem ho a podívala se. Přišla mi zpráva na facebook. Rozklikla jsem jí.

Zprávy:

Neznámý: Dával jsem ti jasné instrukce!

El: Nechci se podle nich řídit. Ani nevím proč si s tebou píšu.

Neznámý: Protože jsi byla sama a já jsem ti jediný napsal. Na to rychle zapomínáš. A on pro tebe není dost dobrý.

El: Ty nevíš jaký je. Caneron je pozorný a hodný přítel.

Neznámý: El, sama víš jak zi Tobias ublížil. Ty to chceš riskovat znovu?

El: Cameron není jako Tobias, do ničeho mě netlačí!

Neznámý: Není pro tebe dostatečně dobrý.

El: Proč si to myslíš?!

Neznámý: Protože tě sleduju nějakou dobu. Jsi sice s Cameronem šťastná, ale  já bych byl lepší.

El: To si jen myslíš.

Neznámý: Já si to nemyslím, já to vím. A proto ti radím, aby ses od něho držela dál, nebo ho vážně zabiju.

El: Piš si co chceš, tuhle konverzaci mám uloženou a vyfocenou. Můžu to nahlásit na policii jako výhrůžku.

Neznámý: A kdo ti uvěří? Sama sis  posrala život.

El: V tu dobu jsem se nemohla bránit.

Neznámý: Jednou nastane ten čas a budeš moje. Zatím ahoj moje Elizabetho.

Konec zpráv.

Rozklepala jsem se. Cameron to asi vycítil a probral se.

,,Co se děje El? Proč se klepeš?" zeptal se unaveně a jeho oči byly zavřené.

,,Zase mi psal," hlesla jsem a rukama si zakryla obličej.

,,Co ti psal?" zeptal se znovu, ale teď byl úplně vzhůru.

,,Chce tě zabít. Na konci konverzace mi napsal, že jednou budu jeho a hlavně mi napsal cituji: Zatím ahoj moje Elizabetho. A ještě zdůraznil to moje. Zkoušela jsem mu psát, že to mám vyfocené a že to dám na policii jako vyhrožování, ale jen se mi vysmál. Came já se bojím," vzlykla jsem. Ten člověk byl magor.

,,A dost, nemohu se dívat jak trpíš! Oblékni se!" přikázal mi. On se obléknul rychle a šel dolů. Oblékla jsen se taky, protože zněl fakt naštvaně. Šla jsem dolů a všechny pohledy se na mě stačily. Byla tu i policie, což mě překvapilo jak se sem rychle dostala.

,,Dobrý den slečno. Tady vaši nám nahlásili, že vám někdo vyhrožuje," řekl policista, jeho parťák si vše zapisoval.

,,A-ano," vykoktala jsem.

,,Můžete nám tu konverzaci ukázat?" zeptal se policista. Vytáhla jsem si svůj mobil z kapsy a ukázala fotky konverzace. ,,Tohle vypadá jako vyhrožování a navádění osoby. Bude trvat než toho může najdeme," řekl.

,,Já vím kdo to je," řekla jsem. Všichni si mě prohlédli.

,,Ten kluk se jmenuje Jayson. Chodil na stejnou základku i do stejné třídy jako já a vím kde bydlí, teda jestli tam ještě bydlí," řekla jsem potichu.

,,Tak v tomhle případě jedete s námi. Váš přítel může jet taky jako doprovod a vy nám potom řeknete, jestli je to on," řekl. Začali odcházet. Cameron mě vzal za ruku a usmál se.

,,Promiň, ale já fakt nemohl," podíval se mi do očí. Přikývla jsem a šla se obléct. V autě bylo ticho. Jediná otázka byla, kde bydlí. Klepala jsem se.

,,El jsi v pohodě? Jsi nějaká bledá," zeptal se mě Cam. Ti policisti nastražili uši.

,,Bojím se Came, je to cvok. On je schopný všeho," stiskla jsem nu ruku.

,,To bude dobré," utěšil mě.

Na místě:
,,Pusťte mě!" křičel Jay.

,,Je to on slečno?" zeptal se policista co mu kroutil ruku za zády. Šlo vidět že Cameron z jejího výrazu vyčetl, že jo. Ale jen jsen přikývla.

,,Ty kurvo! Jednou se z toho pasťáku dostanu a ty budeš moje! Chápeš?Moje!" křičel a smál se jako šílenec. Vypadal děsivě

,,Ty do pasťáku nejdeš," uklidnil ho policista a nasadil mu pouta. Jay se na něj nechápavě podíval.

,,A kam teda?" zeptal se ho.

,,Rovnou na psychiatrii," řekl ten druhý a šoupl ho do auta.

,,Odvezeme vás domů a nebojte slečno, z té léčebny se jen tak dnes nedostane," mrkl na mě policista.

Doma:

,,Tak jak to dopadlo?" zeptala se mamka mezi dveřmi.

,,Šel rovnou do léčebny," odpověděla jsem.

,,Proč si nám to neřekla?"

,,Bála jsem se. Stačilo, že mi vyhrožoval Canovou smrtí a já si nedokážu představit život bez vás. Protože vás mám ráda.