44.Kapitola

8.7K 428 14
                                    

Pohled Elizabeth:
Pomalu se začalo stmívat. Ani jeden jsme nepromluvili dobrých deset minut. Cameron mě pořád držel a já se cítila v bezpečí. Nikdy by mě nenapadlo, že se tohle stane. Neříká že jsem dokonalá, jenom někdy, ale není to tak časté jako u někoho jiného. Opřela jsem se o jeho hruď a vydechla. Cam mi teď viděl do obličeje a tak jsem poznala, že se usmívá jako sluníčko. Taky jsem se usmála. Políbil mě. Hodně dlouze mě políbil. Ruce co měl obmotané kolem mého pasu jsem stiskla. Na chvili se odtáhl a díval se mi do očí.

,,Ty tvoje oči miluju," hlesl a díval se dál.

,,Já ty tvoje taky," zašeptala jsem. Potom jsme tam jen tak seděli a dívali si do očí. Cam si hrál s mými vlasy a já se na něj jen dívala, ale i ten pouhý pohled mi dokázal vykouzlit úsměv na rtech.

,,Usmívej se častěji. A až budeš připravená můžeme ukázat škole, že jsme spolu," nabídl mi. Byla to lákavá nabídka. Dává mi prostor si urovnat myšlenky, to mi dělá radost. Nenutí mě do něčeho co nechci, není jako Tobias. Sice mu věřím 50% na 50%, ale tímhle si u mě získává důvěru.

,,Až budu připravená, řeknu ti to a nechtěl by jsi u nás spát?" zeptala jsem se. Dělám to hlavně protože jsem si přivykla na jeho přítomnost.

,,Klidně, myslím si, že nemůžeš beze mne usnout, je to tak?" usmál se. Já trochu zrudla a on to poznal. ,,Jsi roztomilá," řekl.

,,Půjdeme?" zeptala jsem se ho. Jen přikývl. Já jsem vstala a za mnou hned Caneron. Byli jsme sehraní. Oba jsme si nasadili kapucu, sklopili hlavu a šli ke mě domů.

Jen co jsme přišli domů mě políbil. Nebránila jsem se. Přitáhl si mě blíž a namáčkl mě trochu na zeď. Musela jsem mít dost zakloněnou hlavu, byl totiž vysoký. Své ruce přemístil na můj zadek. Donutil mě vyskočit a obmotat mu nohy kolem pasu. Teď jsme byli stejně vysoko. Odtáhli jsme se a dýchali potřebný kyslík. Nevím co to do mě vjelo ale políbila jsem ho a prsty jsem mu vjela do vlasů. Trochu mi zmáčkl zadek a tím mě donutil vzdychnout. Využil toho a svým jazykem se dostal do mých úst. Začala válka jazyků. Nemohla jsem vyhrát. Nebyla jsem zkušená jako on. Bála jsem se aby to nedošlo někam daleko.

,,D-dost," vysoukala jsem ze sebe. On se odtáhl a pustil mě na zem. Sice se mi to líbilo, ale zatím nechci aby to skončilo... vy víte kde.

,,Promiň, já..." řekl. Skočila jsem mu do řeči.

,,To nic, jen nechci, aby to skončilo v posteli," řekla jsem tiše. Obejmul mě já jeho. Jsem ráda, že mě chápe.

Nejsem perfektníKde žijí příběhy. Začni objevovat