60.Kapitola

7K 410 39
                                    

Pohled Camerona:
Po zpěvu mě El jsem chtěl jít za ní. Když jsem přišel do zákulisí Ep tam nebyla, trenérka mi řekla, že šla do šatny. Vydal jsem se do šatny, ale slyšel jsem rozhovor. Zastavil jsem se a poslouchal. Byla to El a Tobias.

,,El, tohle mi přece nemůžeš udělat," řekl zlomeně Tobias.

,,Fakt si to myslíš? Ty si mě taky znásilnil a pak si mě nechal v té uličce samotnou. Sleduj," řekla El a a pak jsem slyšel kroky co se vzdalovaly. Tobias se vynořil z rohu. Hned jak mě uviděl mě přimáčkl ke zdi. Díval jsembse mu do očí.

,,Kolik si toho slyšel?!" zeptal se naštvaně.

,,Poslední dvě věty," zachraptil jsem.

,,Proč bych ti měl věřit? Určitě El nevadíš proti mě. Nechce mou omluvu slyšet," zasyčel mi do obličeje.

,,Hele," vzal jsem jeho ruku, kterou mě držel pod krkem a dal jí pryč. ,,El má svůj mozek a myšlení. O tobě jsme se bavili jen jednou a to bylo, když jsme si říkali svou minulost. Nikdy bych nikoho nenavedl," řekl jsembco nejpřesvědčijeji (Fuj to je dlouhé slovo) jak to jen šlo. On mi vrazil zničehonic pěstí až se mi otočila hlava o 180 stupňů a odešel. Chytl jsem se za oko. Ten má ránu. Neřešil jsem to a šel za El. Viděl jsem trochu rozmazan, ale šlo to. Zaklepal jsem na šatnu a vešel. Viděl jsem El jak kouká do blba. Přistoupil jsen blíž k ní a chytl jí za ramena. Ona se probudila z tranzu a podívala se na mě. Vyděšeně si mě prohlédla.

,,Co se ti proboha stalo?" zeptala se starostlivě a stoupla si na špičky aby si mě prohlédla z blízka.

,,Nic, jen jsem se střetl s Tobiasem. Nic vážného," pokrčil jsem rameny.

,,Viděl si se? Takového monokla jsem ještě neviděla," chytla mou tvář a tím mě donutila se jí dívat do očí.

,,Opravdu to nic není, chtěl jsem ti říct že si vedeš skvěle," usmál jsem se a dal její ruce z mého obličeje a dal jí pusu na čelo.

,,Díky, ale takhle na pódium nemůžeš," řekla.

,,Co navrhuješ?" zeptal jsem se.

,,Zamaskuju to make upem," řekla.

,,Promiň El, ale to nepůjde, mě to nevadí, že na mě budou čumět," usmál jsem se.

,,Fakt ne?" zeptala se.

,,Ne," řekl jsem a dal jízase polibek na čelo, pak na nos a nakonec na její rty.

,,Co se vlastně stalo?"  vyzvídala.

,,Tobias si myslí že tě navadím," pokrčil jsem rameny.

,,Ale to není pravda," řekla.

,,To jsem mu řekl a dal mi pěstí,"  pokrčil jsem rameny. ,,Pockáš potom na mě? Půjdeme ke mě, co říkáš?" zeptal jsem se.

,,No dobře," řekla.

,,Klidně si se mnou můžeš dělat co chceš," řekl jsem ještě. Ona se šibalsky usmála a já věděl že jsem v háji.

Nejsem perfektníKde žijí příběhy. Začni objevovat