„Takže, pane Montgomery," začal konečně výslech detektiv Wilden.
„Mike," dovolil jsem mu, ať mi říká jménem.
„Miku, jak jsi onu dívku našel?"
„No..."
„Miku, je to důležité. Nehledě na to, jaké problémy to komukoliv způsobí. Řekni mi pravdu."
Zhluboka jsem vydechnul. Přemýšlel jsem nad nějakou přesvědčivou lží. Jenomže šlo o tebe. Radši ať půjdu do vězení za vloupávání se do domů. Hlavně, že budeš v pořádku.
„Miku, prosím..."
„Vloupával jsem se do domů. Já sám nevím proč. Prostě mě to bavilo. Řekl jsem si, že teď to bude naposledy. Že už nebudu dál riskovat, aby mě někdo nechytil.
Šel jsem k domu DiLaurentis, ale slyšel jsem dívčí nářek. Přistoupil jsem k jednomu oknu a tam ji uviděl. Rozbil jsem okno, dostal se dovnitř a vyšel ven až s ní."
„Moc si vážím tvé upřímnosti, Miku. A slibuju ti, že za ta tvá vloupání nebudeš potrestaný. O to se postarám. Je to sice trestný čin, pokud jsi ale nic neodcizil ani nerozbil, vzhledem k tvému věku a mým schopnostem to nebude sebemenší problém. Když ještě přihlédneme k tomu, že jsi zachránil dívku."
„Děkuju, detektive."
„To já děkuju tobě, Miku."
Oba jsme si stoupli a Wilden mě vyprovodil ke dveřím. „Jakmile ji pustí z nemocnice," potřásl si se mnou rukou, „půjde rovnou sem k nám na výslech. Jestli chceš, dám ti vědět."
„To by bylo super. Děkuju."
ČTEŠ
Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]
Fanfiction„Ona není moje sestra!" Kdyby Mike Montgomery poslechnul svou sestru, nic z tohohle by se nestalo. Nenašel by vězněnou dívku. Nezachránil by ji. Nezamiloval by se do ní. Neztratil by ji. Příběh dvou zamilovaných, které bohužel okolní svět bere jako...