Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Až si tě jednou budu brát

Po skončení přehlídky svatebních šatů paní DiLaurentisové jsem zamířil rovnou do šatny. Stála jsi před zrcadlem a marně ses snažila rozepnout korzet.
Opřel jsem se a s šibalským úsměvem založil ruce na prsou, „až si tě jednou budu brát, přeju si, abys byla stejně tak nádherná, jako dneska."
S cuknutím ses na mě otočila, „cože?"
„Slyšelas dobře," svěsil jsem ruce podél těla a rozešel se k tobě.
Začala ses červenat a sklonilas obličej k zemi. Otočil jsem si tě a korzet ti začal rozvazovat. Zepředu sis šaty držela.
„Ty se stydíš?" zeptal jsem se, když jsem viděl, že se ti nějak nechce ty šaty sundat. Otočil jsem si tě zpátky k sobě. Rukou jsem ti jemně přejel po předloktí, „nemáš proč." Usmála ses na mě. Chtěl jsem tě políbit. To jsem si však hned rozmyslel, protože jsem se rozhlédnul po místnosti. Můj zrak utkvěl na mé sestře a naší mamce. Jenom jsem zafuněl, naposledy se na tebe usmál a odešel, abych tě zbytečně nerozptyloval.