Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Ale to nemůžeš!

„Ahoj," vešel jsem sklesle do svého pokoje. Seděla jsi na posteli. Vypadalas docela vyděšeně. Myslel jsem si, že to bylo kvůli té mé rvačce.
„Ahoj," hlesla jsi. Jenom sis ze stolu vzala knížku a chtěla vyjít ven z pokoje.
„Bell," chytnul jsem tě za předloktí, „prosím-"
„Mikeu, přestaň! Za všechno můžu já! To kvůli mně se pereš! To kvůli mně se s vašima hádáš!"
„To nen-"
„Ale je, Mikeu," vysmekla ses z mého sevření, „řekni to nahlas. Nemůžeš mě celý život topit ve lži."
„Bell," chytnul jsem tě za obě ruce a přitáhnul si tvůj slzící obličej k sobě, „ta největší lež v mém životě by bylo říct, že tě nemiluju."
„Ale to nemůžeš! Prostě spolu nemůžeme být, Mikeu! Už to chápeš? A teď mě, prosím, nech jít, mám s Miou dělat projekt."
Jednoduše jsi mi utekla. Naštvaně jsem hodil batohem o zem. Sednul jsem si na postel a svíral ruce v pěst.
„Seš takovej idiot, Mikeu."
„Ještě ty začínej, Ario."
„Tos mu musel hned dát pěstí?"
„Nadával jí!"
„Bohužel. Tak to na střední chodí."
„Běž pryč."
„A nechat tě rozbít všechno, co ti přijde pod ruku? Ne, díky."
„Varuju tě. Vypadni, než můj vztek naroste tak, že ti dám pěstí."