Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Moje sestra zmizela

„Měl jsi nám o tom říct už ten večer, Mikeu."
„Já vím. Jenomže…"
„Chápu. Nechtěl sis přiznat, že by se jí něco stalo. Protože bys měl za to, že za to můžeš ty. Že by to byla tvoje vina. Žes ji nedokázal ochránit."
Nechápavě jsem se na taťku, s nímž jsme momentálně rychlým krokem vcházeli dovnitř policejní stanice, otočil. Přesně popsal moje pocity. Úplně přesně.
„Jak to-"
„Kdyby tvoje matka zmizela," zarazil mě, „cítil bych se úplně stejně."
Přikývnul jsem. Nejenom, že jsem tím dál otci najevo mou důvěru vůči němu; zároveň jsem tím zabránil slzám opustit mé poměrně unavené oči. Aby taky ne. Nedokázal jsem vůbec spát. I přes nesnesitelnou únavu jsem si však nemyslel, že blouzním, když se mi zdálo, že před námi stojí Mona a její spolužák Lucas. Ten do Mony žduchnul, sotva si mě všimnul. Rychlostí blesku se otočila. V jejích očích se odrážela lítost. Bez jakéhokoliv slova ke mně přispěchala a pevně obejmula.
„Je v pořádku," šeptala, „uvidíš."
„Ahoj, Mono," sjel ji nepříjemným pohledem taťka.
„Dobrý den, pane Montgomery," odvětila Mona po tom, co se ode mě odtáhla, „je mi moc líto, co se Belle stalo."
„Ehm ehm," odkašlal si policista vedle nás, „můžu pro vás něco udělat?"
„No, víte-"
„Moje sestra zmizela," skočil jsem taťkovi do řeči. Tolik jsem se za tahle slova nenáviděl. Jenomže co jiného zbývalo.