Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Poděkujete mi později

Následující ráno jsem se opět probudil za doprovodu tvého dechu na své odhalené hrudi. Musel jsem se usmát. Byla jsi tak roztomilá, když jsi podřimovala. Prohrábnul jsem ti vlasy. Tehdy ses jemně zamrvila. Dal jsem ti pusu do vlasů. Neochotně jsi otevřela oči a nechápavě zkoumala okolí. Tvůj pohled nakonec dospěl k mému potěšenému obličeji. Usmála ses taky a položila svou hlavu na mou hruď. Vzhledem k tomu, že byl víkend, jsme se nemuseli nikam hnát.
Zhluboka jsem se nadechnul a pozoroval, jak se spolu s mým hrudníkem pomalu zvedla a zase zpátky klesla tvá hlava. Zavřela jsi oči a vychutnávala si to.
Rukou jsem ti jezdil po zádech. Teď jsem se však dostal pod tvé tričko. Oplatila jsi mi to zvednutím hlavy a věnováním mému hrudníku několik polibků směřující čím dál níž. Zavřel jsem oči a nechal tě dělat, jak jsi myslela.
Než jsi stihla odhrnout peřinu a dostat se tak až k mým kalhotům, převalil jsem tě pod sebe. Docela ses lekla. Hned ses však vzpamatovala a nechala mě zasypávat polibky tvůj krk.
Zapípal mi telefon. Nevnímal jsem to a pokračoval ve svém plánu.
Má ruka ti zajela pod tričko a začala si hrát s tvým ňadrem. Tvůj dech zvýšil jak na hlasitosti, tak na intenzitě. A v ten moment mi přišla zpráva druhá.
Napadlo mě, že je to důležité. Proto jsem se od tebe neochotně odtáhnul, vstal z postele a zamířil ke stolu. Ty sis zatím spravila tričko a protáhla ses.

Radši to rychle ukončete. Tatínek se blíží.

Poděkujete mi později.

V té chvíli někdo zaklepal na dveře a bez vyzvání vešel dovnitř. Těžko říct, co otec čekal, že uvidí. Ale z jeho tváře přímo vyzařovalo nepochopení.
„Dobré ráno," uklidnil se nakonec.
„Dobré ráno, pane Montgomery," usmála ses na něj a vstala jsi z postele.
Otec si mě prohlédnul od hlavy až k patě. To na mém rozzuření jenom přidalo.
„Snídaně už je na stole," řekl smířeně a chystal se vyjít z pokoje, „prosím, obleč se." Zmizel z pokoje a dveře se za ním zavřely.
„Co si jako myslíš," pomalu jsem se k tobě rozešel, „že děláš?"
„Chystám se na snídani?" sundala sis tričko a natahovala se pro podprsenku. Než jsi ji však stihla uchopit, přistoupil jsem až úplně k tobě, chytnul tě za boky a doslova se na tebe přitlačil. Otočila ses ke mně. Naše odhalené hrudníky se dotýkaly. A naše pohledy se spojily v jednu přímku. Rukou jsem ti strčil pramínek vlasů za ucho. Nakonec jsem ti zajel pod vlasy a přitáhnul si tvůj obličej do polibku.