„Takže jsme domluvení?" prohlásil po hodině utrpení pan Harris.
Jenom jsem nenávistně nafuněl.
„Mikeu?"
„Fajn," zavrčel jsem, „budu se ve škole snažit Belle vyhýbat."
„A v hodinách se s ní snaž navazovat co nejmíň kontaktu. Pokud možno, ani se na ni nedívej."
„Fajn."
„Věřím ti, Mikeu. Vím, že je to pro tebe těžké, ale budeš to muset překousnout. A jak jsme se domluvili, pokud se do konce školního roku nepopereš ani nijak hlasitě vulgárně neprojevíš, zase budeme v pohodě a nebudeme vztah mezi váma dvěma řešit. Domluveno?"
„Už můžu jít?" vzhlédnul jsem k němu. Harris přikývnul a pokynul mi rukou ke dveřím. Popadnul jsem batoh a vztekle rozrazil dveře. Tam na mě však čekalo další nepříjemné překvapení.
„Mikeu, počkej!"
„Jak jsi mi to mohla udělat?" vyjel jsem po mámě. Byli jsme tam sami.
„Je to pro tvé dobro."
„Ale co Bella? Chápeš, že ona se sama neubrání?"
„Řeči pominou, Mikeu. Za týden nebo dva bude po všem, uvidíš."
„Týden nebo dva? Tak dlouho má Bella trpět?"
„Ona to zvládne. Věř jí trochu."
Jenom jsem nevěřícně odsyknul a zakroutil hlavou a vydal se na druhou stranu chodby. K východu. Domů. Za tebou.
ČTEŠ
Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]
Fanfiction„Ona není moje sestra!" Kdyby Mike Montgomery poslechnul svou sestru, nic z tohohle by se nestalo. Nenašel by vězněnou dívku. Nezachránil by ji. Nezamiloval by se do ní. Neztratil by ji. Příběh dvou zamilovaných, které bohužel okolní svět bere jako...