Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Pravdu

Sotva jsem rozrazil domovní dveře, z křesla vstala Aria a otočila se ke mně. Nikdo jiný v té chvíli v obýváku nebyl.
„Slyšela jsem, co se stalo ve škole," řekla smířeně. Jenom jsem obrátil oči v sloup a vztekle pokračoval dál.
„Taky jsem slyšela, co za dotazy padaly u vás ve třídě," zastavila mě, sotva jsem minul křeslo.
Jenom jsem se uchechtnul a pomalu se k sestře otočil, „a? Je to všechno? Chtělas mi tím dát najevo, že seš fakt dobře informovaná? Protože jestli jo, tak já už půjdu-"
„Miku!" zvýšila hlas. Zhluboka jsem se nadechnul a otočil se k ní úplně. „Máma mě ve škole zastavila. Ptala se, jestli je pravda, že byla Bella znásilněná."
„A tys jí řekla?" zavrčel jsem nevrle.
„Pravdu," odpověděl hlas dospělé ženy, jež právě vyšla z kuchyně. Otočil jsme se a stanul tak tváří v tvář mé matce. „Nebo aspoň její část příběhu. Ale mám takový pocit, že od tebe to bude znít líp." Sedla si a rukou poklepala na volné místo vedle sebe. Jenom jsem zafuněl a rozešel se ke schodům.
„Miku," oslovil mě její klidný hlas, což mě až zaráželo, „za půl hodiny bude večeře. Přijede i tvůj otec. A byla bych ráda, kdybychom spolu povečeřeli. Všichni. Společně. Jako rodina."
„Kdo všechno."
„Já, ty, máma, táta a-"
„Bella?" hádal jsem. Aria přikývla. Uchechtnul jsem se a vyšel po schodech nahoru.