Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Kdo to napsal

Take," začal nás kolní psycholog neprodleně hned po tom, co spolu s učitelkou veli do třídy a dali nám pokyn k usazení, u to znáte. Stejně jako loni. Kadý z vás si tady ze stolu vezne papírek a pokud, zdůrazňuji, pokud má nějaký problém nebo něco, s čím si neví rady, napíe ho. Je mi úplně jasné, e jsou tady takoví ti 'rádoby vtipálci', kteří si myslí, e kdy napíou nejde mi matika a podobné věci, tak je to ohromně vtipné. Ale, dopředu vás prosím, pokud opravdu nic nemáte na srdci, nechte papírek prázdný. Jetě ne přejdeme k věci, je mi jasné, e větina z vás nechápe, proč něco tak zbytečného musíme dělat. Je to zcela jednoduché. Protoe pokud má někdo nějaký byť vánějí problém, bojí se o něj podělit a radi to v sobě bude dusit. A bojí se i napsat do schránky důvěry, protoe se bojí, e ho někdo uvidí. A to není správné. Kadý problém se dá vyřeit. Kadý problém by se měl řeit. Někdy si toti ani my sami neuvědomujeme jeho váhu. Je mi jasné, e větině z vás to připadá úplně zbytečné. Ale věřte mi, e se vdycky najde někdo, komu to nesmírně pomůe. U jenom z důvodu, e je to anonymní a dělají to vichni. No," sepjal ruce po krátké odmlce a poodstoupil od stolu, čím nám uvolnil místo a my si mohli jít pro papírek, nebudu vás dál zdrovat."
Chris, který seděl za tebou, ti přiloil ruku na rameno a něco ti řekl. Zůstalas sedět. Jak jsem vak po chvilce zjistil, jenom ti el pro papírek. Na mě zbyl ten úplně poslední.
Nevěděl jsem, co mám napsat. Měl jsem tolik dotazů. Tolik otázek. Ať u se týkaly Jema, mě, Arii, no z největí části tebe. Jenome... kdybych byť jedinou z nich napsal, kadý by hned poznal, e jsem to psal já. Nakonec jsem se jenom uchechtnul a napsal:

Nemám rád kapitána naeho lakrosového týmu.

Přeloil jsem ho na čtvrtky a čekal, dokud se nezačnou sbírat. Rozhlédnul jsem se po celé třídě. Seděl jsem v prostřední lavici v prostřední řadě, take jsem viděl na vechny. Pohledem jsem se zastavil na Chrisovi, jen seděl v řadě u dveří jednu lavici přede mnou. Pořád psal. A vypadal u toho docela soustředěně. Můj pohled se tedy přesunul na dívku s dlouhými hnědými vlasy sedící před ním. Na tebe. Podvědomě jsem se usmál.

No," ná kolní psycholog, pan Harris, vysypal papírky z klobouku, do něho jsme mu je naházeli, na katedru a náhodně je četl. Moc jsi ho nevnímala. Kreslila sis. Zato Chris vypadla docela nervózně a hltal kadé Harrisovo slovo. Já jsem si z toho nic nedělal. Jenom jsem čekal, kolik lidí se pousměje nad mým problémem.
Mám hlad. Jako bych to neříkal. No, pokud má hlad, hodina za třicet minut končí, tehdy se bude moct najíst. Tak dál... Nic. Dál... taky nic. A tady... zase nic. No, vypadá to, e se konečně někam dostáváme. Jsem rád, e tu máme tolik bezstarostných studentů. Tak dál... Kdy se vyspím s ne..." Zarazil se. Vichni k němu vyzvedli zvědavé pohledy. Vichni a na tebe. No, budu to muset přečíst. Take... Kdy se vyspím s nevlastní sestrou," po těchhle slovech jsi zvedla svůj ignorantský pohled k němu i ty, je to incest?" Vichni ze třídy se otočili na mě. Jenom pár jedinců pozorovalo tebe. No, ono hodně záleí, jak je myleno nevlastní. Incest je definován jako pohlavní styk mezi pokrevními příbuznými, take pokud máte kadý jiného biologického otce a jinou biologickou matku, incest to není. No..." prohlédnul si mé spoluáky. Asi mu dolo, kdo tady má nevlastní sestru, tohle choulostivé téma máme za sebou. Pokračujeme dál... Je incest nelegální?" Mé srdce bilo jako splaené. Bylo mi víc ne jasné, e tyhle dotazy, ať u byly od kohokoliv, byly adresované nám dvěma. Doufám, e jsou to otázky jenom na nějaký projekt. Kadopádně. Incest jako takový nelegální je, ovem co se pohlavního styku mezi nevlastními sourozenci týèe, o tom by se dalo spekulovat. Kadý stát to má jinak." Tuku jsem svíral tak pevně, jak to jen lo. Vzteky jsem zatínal pěsti. Mé zuby drely při sobě. Vzpomněl jsem si na víkend. Na chvíle, kdy jsi slastně vzdychala a křičela mé jméno.
No radi jedem dál. Doufejme, e u to nebude nic z tohohle soudku. Take... Nemám rád kapitána naeho lakrosového týmu. No, pokud jsi v týmu taky, tak to pro tebe asi není nejjednoduí. Zkus si sednout a napsat na papír, co tě na něm tak tve. Potom si to pročti. Věř mi, e větina z těch věcí ti bude připadat jako hlouposti. A ty, které ne, se sna nějak vyřeit. Třeba si s Jemem promluv. Nebo si k němu přisedni na obědě, strav s ním nějaký čas mimo hřitě a tyhle zdi. Jenom to zkus. Věř mi, e ti to aspoň trochu pomůe." Tss. No to určitě.
Díky mému dotazu se ode mě pár očí odlepilo. Já jsem vak ty své neodtrhnul od lavice. Pořád jsem musel přemýlet nad těmi dotazy. Nad dotazy, kterým očividně jetě neměl být konec.
Vdycky, kdy vidím svoji ségru, tak mám chuť ji někde vohno- Chlapci, tohle u není vtipné. Se sestrou jsme spolu jednou něco měli a ja se bojím, e se to provalí. Kluci, říkal jsem vám, e si nemáte dělat legraci. Tohle u je trochu moc." Při těchhle slovech se nae pohledy střetly. Vyčítavě ses na mě zamračila a kývla ke mně hlavou. Jemně jsem zatřásl tou svou na znamení, e já s tímhle nemám nic společného. Sklonila jsi pohled zpátky ke kusu papíru, jen leel před tebou a pokračovala jsi ve své kresbě. Tak nádherně jsi kreslila. I kdy jsi nechtěla, aby tvé výtvory kdokoliv včetně mě spatřil, já je viděl. Kadý. Do jednoho. Co dodat. Talent od přírody.
Ráda bych sehnala brigádu, ale nevím, jak na to. Zkus se podívat na internet, popřípadě u ředitelny je velká nástěnka s volnými místy pro brigádníky. A pokud chce, můe se za mnou kdykoliv zastavit. Na tomhle není nic patného. Naopak, je hezké, e chce vydělávat a pociťovat tak dospělý ivot." S dobrou náladou se vrhnul na dalí papírek. Při jeho čtení se vak znovu zamračil, Vdycky, kdy se můj brácha usměje, mám chuť si s ním pěkně uít. No, bojím se, e jsi tím nemyslela zahrát si Monopoly." Jeho pokus o ulehčení situace byl neúspěný. Vichni se otočili k tobě. Znovu jsi přestala kreslit. Věděl jsem, e jsi to nepsala ty. Stejně jako ty dotazy předtím jsem nepsal já.
Ehm... Miku?" konečně se projevila i nae učitelka, jí k mé smůle nebyl nikdo jiný, ne moje mamka, v pořádku?" Celá třída se na mě znovu otočila. A mě v ten moment dolo, e jsem vzteky rozlomil tuku napůl. Křuplo to docela nahlas. Jenom jsem přikývnul.
Dobře," ujal se znova slova pan Harris, kde jsem skončil... Ano, tady. Radi přejdeme dál... A hele. Tady se někdo rozepsal. Mám kamaráda. Teda, popravdě - je to můj nejlepí kamarád. A v poslední době tráví čas s jednou holkou, která je mu hrozně blízká. No, upřímně - je pro něj vechno. Nic proti ní nemám. Naopak, já sám se s ní bavím taky. Jenome... Před nějakou dobou byla... znásilněná." Při slovu znásilněná jsi jako na povel odtrhla pohled od své kresby. Nervózně jsem se otočil na Chrise. Ten zatínal pěsti a hleděl do lavice. Bylo mi víc ne jasné, e to napsal on.
Tohle je váná věc," pan Harris s papírkem mával a vechny si nás prohlédnul. Mí spoluáci se dívali po sobě. Třídou se rezléhal um. Kadý se snail zjistit, kdo to napsal, kdo je ten kluk a kdo je ta holka.
Pokud je to jenom nějaký vtip, prosím toho prýmaře, aby se přihlásil. Nebude potrestaný. Jediné, co potřebuju vědět, je to, jestli je tohle pravda."
Nikdo nic neudělal. Nikdo nějak nereagoval.
No, tohle jsem opravdu nečekal. Já vás tímhle prosím, aby jeden ze tří jmenovaných - ať u onen chlapec, dívka nebo sam autor - přiel tenhle týden do mé kanceláře. Znásilnění není věc, co by se měla brát na lehkou váhu."
Hlasitě jsem polknul. Nae pohledy se střetnuly. A ten tvůj mi jasně dával najevo, e se o svůj nepříjemný záitek nemá potřebu dělit.