Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Nebylo to nejlepší rozhodnutí

„A," přivítala nás mamka, sotva jsme vešli dovnitř. Ten den nebyla v práci, i tak mi však bylo víc než jasné, že o všem moc dobře věděla. „Tady jste. Už jsem o vás začínala mít strach."
„No jo," začal jsem, aniž bych mamku pozdravil, přičemž jsem za tebou zavíral dveře, „trochu jsme se zdrželi."
„U pana Harrise?" stoupla si před nás. Podívali jsme se po sobě a zatímco ty jsi sklonila pohled k zemi, já jsem ten svůj obrátil k mamce.
„Mami," vykročil jsem k ní, „já-"
„Mikeu," zarazila mě mamka s nepatrným soucitným úsměvem na tváři, „nemusíš mi nic vysvětlovat. Všechno jsem slyšela. Ať už od pana Harrise nebo od Arii."
„Porušil jsem to," vydechnul jsem sklesle a sklonil pohled k zemi.
„Ale oprávněně," přistoupila mamka až úplně ke mně a rukou mi přejela po paži.
„Asi půjdu nahoru," sebrala ses po chvilce a vyšla ke schodům. „Dobrý den, pane-" slyšel jsem ještě tvá slova. Bylo mi víc než jasné, koho zdravíš.
„Ale, Bello," odpověděl ti mámin snoubenec, „kolikrát tě ještě budu muset žádat, abys mi tykala." Jak já, tak mamka jsme se uchechtnuli. Pořád jsi ještě vykala našim. Takže šance, že bys tykala zrovna Zackovi, byla mizivá.
„Co teď bude?" nasadil jsem znovu trochu vážnější tón.
„Mikeu, posaď se."
Jak mamka řekla, tak jsem udělal. Stejně tak si sedla ona. A stejně tak sepjala ruce.
„Mluvila jsem s Bobbym. Teda… S panem Harrisem. Společně jsme došli k závěru, že oddělovat vás dva nebylo nejlepší rozhodnutí. Říkal, že tvůj případ je snad nejsložitější, jaký doposud měl. Taky říkal, že tvou situaci naprosto chápe. A že na jednu stranu obdivuje to, jak moc si Belly vážíš. Byl dokonce tak hodný, že se sám nabídnul, že si půjde promluvit s ředitelem a pokusí se ho tak nějak přesvědčit, že Belle tvoje přítomnost naopak jenom prospívá. Samozřejmě, v tom sourozeneckém směru."
„Děkuju," bylo jediné, na co jsem se zmohl. Mamka se usmála a vstala. Během toho, co místnost opouštěla, mi přiložila ruku na rameno. Ještě chvíli jsem se odtamtud nehnul. Usilovně jsem přemýšlel. Doufal jsem, že to vyjde. Že zase budeme moct být spolu naplno.