Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Ke smrti má ještě daleko

S balíčkem se čtyřmi zkumavkami krve a čtyři sty dolary v kapse jsem seděl v jednom z boxů v takové zapadlejší restauraci Večeře u Jonaha. Byl jsem nervózní. A to fakt hodně.
Po několika minutách u mého stolu někdo zastavil. Vzhlédnul jsem k obličeji nějakého muže, kdo ví, kolik mu tak mohlo být. „Jsem Mike," zvednul jsem se. „Hank," odvětil. Z kapsy jsem vytáhnul zásilku a položil ji na stůl, načež jsme se oba posadili. Okamžitě si balíček přisunul k sobě a rozbalil ho. Prohlédnul si zkumavky, hezky jednu po druhé. Byly na nich štítky, jména vlastnic DNA. Aria. Spencer. Hanna. Emily. Při počítání peněz se začal smát. Mé prsty přestaly nervózně klepat do stolu. Tušil jsem, že je zle.
„Nechce se mi věřit," dal si peníze do kapsy, „co všechno je schopný udělat bratr pro svou sestru. Nebo spíš… mladý zamilovaný kluk?"
Nijak jsem nereagoval.
Hank sepjal ruce, zapřel se s nima o stůl a nahnul se ke mně. „Vím věci, o kterých by se ti ani nesnilo."
„Je v pořádku?" zabránil jsem slzám proniknout na povrch při pomyšlení na tebe. „No," uchechtnul se, „myslím, že ke smrti má ještě daleko." Polknul jsem. Vypadalo to, že už mi nemá co říct, proto jsem se zvednul a odešel. Doma jsem vyčerpáním hned usnul. Přetvařováním se, že jsem v pohodě, jsem vždycky ztratil nejvíc energie.