Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Šach mat

„Tak jak to šlo?" zeptal se taťka, sotva jsem se vrátil domů. Ještě jsem byl chvíli u Mony, bylo toho hodně co probírat.
„Všechno v pohodě," usmál jsem se a pověsil kabát na věšák.
„Ach," volala Aria ještě ze schodů, „Bello, konečně jsi tady, Mikea by asi kleplo, kdyby tě-" Při pohledu na mě se zarazila. Stejně tak jsem se zarazil já.
„Bella tu není?" zamračil jsem se a o krok k Arii popošel. Sklonila pohled k zemi a zavrtěla hlavou.
„Asi při tom filmu usnula," snažil se mě uklidnit taťka a kupodivu dokonce zvednul nos od novin. Mně se to však nechtělo líbit. Už byla docela tma.
Běžel jsem do svého pokoje. Už před pár hodinami mi došlo, že jsem si zase nechal telefon na stole.
Rozrazil jsem dveře a jako střela se vřítil do místnosti. Já nevím. Prostě jsem čekal, že tě tam uvidím.
Pomalu jsem pokojem procházel. Zarazilo mě, že židle byla od stolu odsunutá až nepřiměřeně daleko. A jedna z mých činek ležela na zemi vedle ní. Málem jsem do ní kopnul.
Zapípal mi telefon. Úlevně jsem vydechnul. Ani na vteřinu mě nenapadlo, že by to mohl být někdo jiný než Chris se zprávou, že jste se trochu zdrželi, ale že tě už veze. Ovšem už jenom při pohledu na blokované číslo mě zamrazilo.

Šach mat.

Podvědomě jsem telefon pustil, až s ránou dopadnul na stůl. Vyjeveně jsem hleděl před sebe. Mé srdce bilo jako splašené. To ne, to… To nemůže být pravda…
„Mikeu?" vytrhla mě z udivení Aria. Otočil jsem se na ni. „Všechno v pořádku?" Nevěděl jsem, co jí na to mám říct. Pro začátek jsem se však rozhodnul ji nestresovat. Třeba to je jenom sranda, myslel jsem si, třeba je opravdu jenom u Chrise.
„Všechno v pohodě," usmál jsem se na ni, „Chris mi píše, ať se pro Bell stavím." Aria se jenom usmála a zmizela v chodbě. Nervózně jsem se otočil zpátky ke stolu, abych vzal telefon. V ten moment mi však došlo, že tady sranda končí. Bylo to v momentě, kdy jsem spatřil jeden z tvých výtvorů. Výtvor, na němž se vyjímal červený nápis. P. O. M. O. A nedokončené C, které pokračovalo dá se říct až na stůl. Nechápal jsem, co se stalo. Ale jedno jsem věděl určitě. Nejsi v bezpečí.