Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Máte plán?

„Před měsícem byly mé kamarádky uneseny zbabělcem bez tváře a beze jména, stejnou zrůdou, která napadla Monu Vanderwaalovou a hodila na nás její vraždu. Teď víme, že Mona je naživu, ale je ve velkém nebezpečí. Stejně jako mé kamarádky. Jsem vděčná, že jsem doma se svou rodinou, ale udělala bych cokoliv, abych své kamarádky znovu viděla. Mé kamarádky odjakživa byly mou skálou. Bez nich jsem jako ztracená v lese. Úplně sama. Andrew, jestli posloucháš… prosím, neubližuj jim. Prosím."
„Děkuji, to je vše," její otec Alison už vedl dovnitř, do jejich domu. Konečně. Bylo na čase. Těchhle keců už jsem měl dost. Okamžitě se k ní nahrnuli novináři a reportéři; já jsem jenom obrátil oči v sloup, svěsil ruce podél těla a rozešel se pryč. Čekal jsem… já vlastně ani nevím, co jsem čekal. Proč jsem tam chodil. Nikdo nevěděl, co s Ariou je.
Už jsem byl skoro pryč, když jsem míjel pana Fitze s Calebem. Pan Fitz se za mnou docela často stavoval. Už jsem mu i začal říkat Ezra. Povídali jsme si o Arii, povídali jsme si o tobě. Řekl jsem mu o nás. Hold to byl v ten moment jediný člověk, se kterým jsem mohl mluvit úplně o všem. Úplně. Bez vyjímky.
„Už toho mám dost," přišel jsem k nim, „už je to posraný měsíc a policie furt nemá nic. Nemůžeme s tím něco udělat? Myslím cokoliv? Už mě fakt nebaví poslouchat tyhle debilní kecy-"
„Mikeu," Ezra mě chytil za rameno, „uklidni se. Neboj, bude to v pohodě."
„Jo, jasně. Máte snad plán?"
Podívali se po sobě.
„Moment… fakt máte plán?"
„Pojď s námi," Ezra mě popadl a táhnul kamsi pryč.