Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Jsi tak empatická

„Ahoj, Bello," přišla k nervózní dívce dívka černovlasá. Bella se k ní otočila a snažila se nevnímat všechny ty pohledy. Ať už vražedné, pobavené, lhostejné. Celá škola si o ní myslela jedno. Že spí se svým bratrem, byť nevlastním.
„Ahoj, Mono," dívka byla překvapená, co od ní Mona chce. Nejspíš to co všichni ostatní. Vysmát se jí do obličeje.
Mona jí však přiložila ruku na rameno a nasadila empatický tón: „Je mi moc líto, co se o vás s Mikem povídá."
Jeden koutek dívčiných úst se vyhoupnul nahoru. I přes to se však neodvažovala udržet s Monou oční kontakt.
„Já vím moc dobře, jaké to je, když si na tebe lidi ukazují. Když tě mají za někoho, kdo nejsi."
„A jak ses z toho dostala?" vzchopila se dívka.
Mona se jenom usmála, „jednoduše. Nenechala jsem na sobě znát, že mi jejich slova ubližují. Vím, že je to pro tebe těžké, Bello. Nezasloužíš si to."
„Nikdy mě nenapadlo, že jsi tak empatická."
„No, ono když ti Aria celou dobu nenápadně vštěpuje, že jsem ta zlá, tak se není čemu divit."
„Náhodou jsi moc fajn."
„A víš, že jsi po dlouhé někdo, kdo mi něco podobného řekl? Co takhle si někdy někam vyjít?"
Dívku to překvapilo, „tak fajn. Domluvíme se potom."
Mona se jenom usmála, provlékla dívce ruku kolem loktu a vykročila s ní chodbou. Nenávistné pohledy pomalu ustupovaly. Bella měla konečně kamarádku.