Bell. Prosím, nezlob se na mě. Musel jsem to udělat. Než mě úplně zavrhneš, nech mě ti to vysvětlit. A nezapomeň. Miluju jen a jen tebe.
Papír obsahující tuhle zprávu jsem přeložil na půl. Přišel jsem k tvojí skříňce. Zhluboka jsem se nadechnul a otvorem vhodil vzkaz dovnitř. Teď už nebylo cesty zpět.
„Ahoj, Mono," usmál jsem se nejupřímněji, jak jsem mohl. Cítil jsem Jemovy oči na svých zádech.
„Ahoj, Miku," odpověděla poněkud překvapeně a potěšeně zároveň.
„Jen mě tak napadlo… Nechtěla bys někam zajít?"
„Cože? To mě jakože zveš na rande?"
„Jo, přesně tak. Šla bys?"
„No…" Prosím, řekni ne. „Tak fajn."
„Super," svým potěšeným úsměvem jsem pouze zakrýval nesnesitelnou bolest uvnitř. Nakonec jsem se naklonil a dal jí pusu, „napíšu ti."
„Tak zatím," usmála se a pořád překvapeně stála na místě.
Vykročil jsem ke skupince svých spoluhráčů v čele s naším kapitánem. Uznale pokyvoval hlavou. Já jsem se však ještě naposledy otočil na druhou stranu. Stála jsi u skříňky. Chystala ses ji otevřít, tvá ruka jako by však zamrzla. Tvé oči začínaly rudnout. Jenom jsem zklamaně zafuněl a otočil se zpátky ke klukům.
ČTEŠ
Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]
Fanfiction„Ona není moje sestra!" Kdyby Mike Montgomery poslechnul svou sestru, nic z tohohle by se nestalo. Nenašel by vězněnou dívku. Nezachránil by ji. Nezamiloval by se do ní. Neztratil by ji. Příběh dvou zamilovaných, které bohužel okolní svět bere jako...