Nalezena - Mike Montgomery (krátké kapitoly) [DOKONČENO]

Proslýchá se

„Mikeu!"
„…prý se našly…"
„…jsou teď v nemocnici…"
„…někde jsem slyšel, že zase ztratila paměť…"
„…no fakt! Prý se spolu líbali, můj táta to říkal…"
„Mikeu!" přiběhnul ke mně Chris. „Prosím, řekni mi, že je to pravda?"
„Co konkrétně?"
„No já tě snad zabiju. Bože, jestli jsou Bella a Aria v pořádku!"
S úsměvem jsem přikývnul. Chrisovi jakoby ze srdce spadl snad tunový kámen. Okamžitě mě obejmul a poplácal po zádech.
„Jak je na tom? Bella myslím. Proslýchá se, že je na tom z nich všech nejhůř."
„Je," mluvil jsem tak, aby nás nikdo neslyšel, „paměť naštěstí neztratila, ale to je snad jediné pozitivum. Doktoři říkají, že její fyzický stav je horší než tehdy. Ještě nějakou chvilku  v nemocnici zůstane, každý den za ní chodím a trávím s ní tolik času, kolik můžu. Jestli chceš, můžeš jít se mnou."
„To vážně?"
„Jo. Podle mě bude mít radost."
„A… no… tobě to nebude vadit?"
„Ale co tě nemá," pomalu jsme vyšli pryč, „konec konců, to ty jsi tady pro mě byl. A pomáhal mi ji najít. Věř mi, jsem ti nesmírně vděčný."