Do wellness centra jsme nakonec dorazili krátce po třetí, protože jsme uvízli v koloně, která se zdála naprosto nekonečná. Před námi stálo snad tisíc aut a my se snažili zjistit, co se vepředu stalo, že všichni musíme takovou dobu stát. Nejvíc negativní zážitek asi byla Dominikova nepříčetná rozzuřenost. Samým přívalem nervů neustále bušil do volantu a z jeho úst vycházela tak hanlivá slova, že jsem se raději nijak nevyjadřoval a jen seděl jako zařezaný. Nechtěl jsem totiž schytat nějakou urážku. A nebo možná i ránu, i když si myslím, že toho by asi nebyl schopný.
Zjistili jsme, že se asi před hodinou, než jsme na místo dorazili, srazila dvě osobní auta, která ani nešlo objet. Na místě zasahovala policie i odtahová služba. Měli jsme štěstí, že jsme čekali jen půl hodiny. Myslím si, že kdyby se to táhlo mnohem déle, Dominik by se zhroutil. A já s ním, protože už tak jsem uvnitř panikařil a nevěděl si rady, jak ho mám uklidnit.
Po tom, co se konečně všechna auta před námi dala do pohybu a my s nimi, se Dominik dostával zpět do své obvyklé nálady a dokonce i vtipkoval. Ulevilo se mi, že ten agresivní Garret opustil auto tak rychle a svévolně. Na recepci ve wellness centru laškoval s postarší paní, jenž zastávala pozici recepční. Nějak se na Dominikovy vlny nechytala, a tak raději mluvila mým směrem. Popravdě, neměl jsem vůbec páru, co mi říká, protože si veškerou pozornost kradl Dominik se svým na oko uraženým pohledem, kterým mířil prosklenými vstupními dveřmi ven.
Dostali jsme apartmá s číslem deset, které se nacházelo na horním patře. Když jsem vešel dovnitř, moje oči málem vypadly z důlků a já pomalu zíral na to všechno, co se přede mnou rozprostíralo. Čtvercový pokoj o větších rozměrech byl vybaven o velkou manželskou postel, pár menších, moderně vypadajících komod, plazmovou televizi zabudovanou ve zdi a v neposlední řadě o celkem luxusní lustr, který dodával všemu dokonalé vzezření.
Pokoj také ukrýval bíle dveře, které vedly do koupelny, v níž se vyjímal lesklý sprchový kout, obrovské umyvadlo, do něhož bych se snad vešel i celý a také záchod. Z celého pokoje mě však zaujalo něco naprosto jiného, než byla plazmová televize, lesklý sprchový kout, či obrovská manželská postel. Jednalo se o prosklenou část zdi, která vedla na honosný balkón, na nějž jsem se ihned po probrání odebral.
Naskýtal se mi výhled na rozlehlé pozemky wellness centra, které zakrýval bílý poprašek. Přímo pod námi se pak nacházela výřivka, na níž jsme se s Dominikem těšili ze všeho nejvíc. I když, já bych si dokázal představit i jen pouhé zevlování v tomhle pokoji, ale Dominik se nemohl dočkat, až všechno, co tu je, navštívíme a ozkoušíme.
Také proto mě nenechal ani trochu vydechnout a ihned mě zatáhl do hlavní haly, kde se nacházel plánek, kde co najdeme. Jednalo se o obrovský komplex spousty stanovišť, na kterých nám bude věnována prvotřídní pozornost. Centrum nabízelo masáže celého těla, bahenní lázeň, posilování ve velké tělocvičné hale, saunu, parní kabinu nebo plavání v bazénu. Abych pravdu řekl, ze všeho jsem byl nervózní, protože skoro ze všeho sršela nahota, na kterou, jak sami jistě už víte, nejsem zvyklý.
Dominik byl však tak natěšený z toho všeho, že se sám se sebou dohadoval, kam půjdeme první, a tak jsem mu nechtěl kazit radost. Věděl jsem, že za ním půjdu stejně všude. Každopádně to všechno nezahrnovalo bahenní lázeň. Už od mala bahno přímo nenávidím a představa toho, jak se dobrovolně do něčeho takového nořím, mi byla proti srsti. Informoval jsem ho o tom těsně před tím, než jsme se vydali do sauny.
V té jsme nakonec strávili skoro celý zbytek dne. Muž, který saunu obsluhoval, se vyjádřil, že moc hostů zde není a tak není pravděpodobné, že by nás někdo rušil. Ačkoliv jsme nijak nedali najevo, že jsme tady jako pár, zřejmě to z nás vycítil. Já z něj zas vycítil, že by byl nejraději na mém místě, protože Dominika neustále skenoval pohledem, usmíval se na něj a v jeho očích se zračil chtíč. Mě si ani jednou nevšiml. A to mě donutilo nepřemýšlet nad tím, že budu úplně nahý jen s ručníkem kolem pasu, a tak jsem se honem hrnul do převlékárny, odkud jsem vyšel ani ne za minutu.
ČTEŠ
HIM✔
Teen Fiction„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu...