Odraz v zrcadle o vaší osobě může prozradit ledacos. Můžete tam najít některé odpovědi na otázky, nad nimiž dlouhý den hloubáte. Můžete se naopak ujistit v tom, že váš zevnějšek vypovídá to, jak se cítíte uvnitř. A také tam nemusíte najít nic. Záleží však na tom, jak se na sebe díváte, jak jste se sebou spokojeni a kolik detailů umíte vnímat. Já vnímám úplně všechno, co v něm v tuhle chvíli vidím.
Čas jako by neměl žádnou hodnotu, když hledím do svých chladných očí, které prozrazují, jak moc do toho všeho vkládám naděje. Na tváři se mi vyjímají dva fialovo-zlaté pruhy, které se třpytí v odrazu svítící zářivky nad námi. A moje vlasy jsou tak neskonale upravené, že sám sebe ani nepoznávám. Prvotně, když jsem pohlédl do zrcadla, jsem utrpěl šok. Viděl jsem tam naprosto odlišného člověka, než na jakého jsem byl doposud zvyklý. Ten člověk působil sebevědomě, chladně a vyrovnaně. Tak, jak jsem se necítil už hodně dlouhou dobu. A musím přiznat, ač to bude vyznívat sebevíc egoisticky, že mi to opravdu sluší.
Hlavu mám ale přeplněnou Dominikem a tím, jak se všechno kolem mě poslední rok stahuje kolem něj. Jak jediným sebemenším činem dokázal ovlivnit to, jak jsem se pak nadále cítil. To, jak se mnou dokázal cloumat s každou minutou víc a víc a já se zuby nehty bránil, aby tomu tak nebylo. A dnes, poprvé od té doby, mám pocit, jako bych došel do země zaslíbené. Protože když na sebe tak koukám a nevnímám ten velký povyk všude kolem mě, prozrazuje mi to, že to nedělám jen kvůli němu, ale také kvůli sobě. Už delší dobu jsem potřeboval změnu od toho stereotypu. Chvíli jsem tu změnu cítil v jeho přítomnosti, jenže čím víc si uvědomuji, jak jsem se snažil náš vztah ukrývat před ostatními, tím víc mi je jasné, že ten stereotyp nikdy neodešel. Pořád tu byl, i když jsem ho s ním necítil.
Tahle stáž mi otevírá spoustu možností. Ať už je to v poznávání nových lidí, či v nabírání zkušeností v mnoha ohledech. Otevírá mi dveře do naprosto nepoznaného světa a hlavně do mé mysli, která se teď soustředí jen na to, jak se změnit a nezapadat do té bubliny lidí, které denně potkáme. Poprvé ve svém životě chci být viditelný, originální a hlavně svůj. A díky ustupujícím citům mám možnost konečně poznat to, jaký opravdu jsem. Jak mě dospívání mění a jaké hodnoty mám. Protože doteď bylo mým plánem Dominika zničit, ukázat mu, o co přišel. Jenže má to vůbec cenu? On si nezaslouží ani takovouto pozornost a já bych se měl zabývat především sám sebou. A to je moje nejdůležitější hodnota. Neřešit Dominika, Ashley ani nikoho jiného a být sám svůj. Ukázat všem, kdo se skrýval za tou rouškou neviditelnosti.
„Za deset minut začínáme," ozve se z reproduktorů v zákulisí velkého sálu, kde se všude hemží stylisté a upravují poslední detaily na svých svěřencích. Otáčím hlavou kolem dokola a potkávám se pohledem s klukem ze sprchy, který se mi nakonec představil jako Kai. Nebo ne on a ne mě, ale představil nám ho George při generální zkoušce, kterou jsem přemýšlel právě nad tím, zda má nějakou cenu zabývat se Dominikem a tím, co se mnou doposud prováděl.
Kai se tváří přesně tak, jako u té kadeřnice a stejně tak, jako se tvářil při svém posledním zkouškovém vystoupením, kde nám všem odkryl, že bude zpívat písničku Starboy od The Weeknda. Upřímně, jeho hlas byl opravdu svůdný a já měl co dělat, abych zahnal své nově objevené chtíče někam do pozadí. Nehledě pak na to, že jsem seděl v první řadě sedadel a on na mě pokaždé pokukoval a dělal na mě svoje svůdné grimasy. To však nezůstalo bez odezvy a Josh se mě hned ptal, kdo to je a proč po mě tak kouká.
Co se týče Joshe, stačil si všimnout, že se od toho večera, kdy nám Lucy ukázala onu fotku, nechovám tak, nač byl zvyklý. Že nějakým záhadným způsobem hledám změnu a působím tak nějak víc uvolněně. Že nepláču nad tím, co mi Dominik provedl, ale že se s tím po svém srovnávám. Řekl mi, že ačkoliv neví, co by ode mě mohl v tuhle chvíli očekávat, je rád, že se dostávám do té fáze, o níž mi povídal. Do fáze sebepřijetí. Jediné, co mi kladl na srdce a čím jsem se také později zabýval, bylo, že nemám dělat nic, co nechci. A já začal zpochybňovat celý svůj plán.
ČTEŠ
HIM✔
Teen Fiction„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu...