HIM✔

Epilog

 Horké letní slunce mě pálí do tváře, zatímco ze mě lije neskutečně velká dávka potu, když nakládám svá zavazadla do auta. Je poslední den srpna a to značí jedno – začátek nové kapitoly mého života. Začátek další kapitoly, kterou si napíši sám, jako poslední dva roky od mého posledního setkání s Dominikem Garretem, který do slova a písmene zmizel z mého života jako pára nad hrncem.

Během těch dvou let se toho stalo neskutečně moc. Hodně věcí, díky kterým jsem pochopil, že je zbytečné se otáčet dozadu a vzpomínat na to, co bylo dříve. Naučil jsem se pohlížet na život, jako by každý den měl být mým poslední a z každého toho dne se snažil vytěžit maximum dobrých věcí.

Ať už se například jednalo o to, že mám milující rodinu, která mě před pár měsíci podpořila v mém rozhodnutí vydat se svou vlastní cestou, která se stáčela k hudbě a tanci. To mě totiž naplňuje od hlavy až k patě a já se nemohu dočkat, až nastoupím do prvního ročníku na Akademii sportovních a muzických umění. Ať už šlo o mé přátele, kteří mě každý den obdarovávali nikdy nekončícím optimismem či vtipnými momenty. Ať už šlo o mě samotného a o mou změnu k lepšímu. Naučil jsem se psychicky odolávat ranám z minulosti. Naučil jsem se kontrolovat svoje pocity a nedovolovat jim, aby mě omezovaly na svobodě vnímání.

Neříkám, že nebyly momenty, kdy jsem nepomyslel na staré časy a utápěl se v nich. Jenže s každým tím vzpomínáním jsem se zoceloval. Zdolával jsem svoje city. Pokořoval je. Až z nich nakonec zbyla jen hrstka a já si uvědomil, že moje srdce už po něm nelační ačkoliv by bylo šťastnější, kdyby byl každý den se mnou. Přesto bylo šťastné a to se stalo výhrou, v níž jsem zpočátku ani nedoufal.

Co se týče mého rozhodnutí nastoupit právě na Akademii, o níž se po městě tradovalo čím dál víc, rozhodl jsem se už ve třeťáku, kdy jsem se opět s Joshem a jeho bandou vydal na stáž, kde nás přivítali jako hrdiny. Tedy, mě přímo ne, protože jsem se účastnil v druháku jen jednoho kola soutěže, ale Joshe a jeho (teď už i moje) přátele přivítali s obrovským potleskem, protože se v druhém ročníku se svým zpracováním písně Done For Me od Charlieho Putha a Kehlani, probojovali do samé příčky vítězů a odvezli si bronzovou medaili.

Třeťák přinesl mnoho změn. Nejen co se po mé psychické stránce týče. Naše třída se tím rokem začala zajímat o maturitní ples a o všechno, co se kolem něj dělo, a tak jsme se konečně přestali dělit na skupinky a spojili jsme hlavy dohromady. Největší slovo v celém tom zmatku kupodivu získal Nick, který se za tu dobu také změnil a musím říct, že k lepšímu. Sice jeho nálada občas pokulhávala a on byl nepříčetný, jenže možná to byl fakt, který ho přivedl do pozice, kdy jsme měli jako třída doslova bojovat se samotným zástupcem ředitele, aby náš maturiťák vypadal tak, jak jsme si ho představovali. Jedna věc se však nezměnila. Nick a Lana i po těch všech letech stále tvoří pár. Šťastný a stejně zamilovaný jako na začátku.

V třetím ročníku jsme také zdolali stáž i soutěž a odnesli si zlatou medaili domů. Co bylo však překvapující, z každého zhlédnutí či stažení písní, nám byl samotnou společností věnován útržek zisku, který jsme si pak směli rozdělit. Samozřejmě jsme však byli nepřímo nabádání, abychom značnou část z naší výhry darovali škole, díky níž jsme se vlastně dostali tam, kam jsme se dostali. Bylo mi to jedno, protože po konci třeťáku jsem byl pevně rozhodnut, kam se moje cesta ubere a kam budu směřovat.

Čtvrťák byl ještě hektičtější a popravdě, nepamatuji si z něj skoro nic. Možná za to mohl blázinec okolo maturiťáku a poslední rozlučce. Možná za to mohl fakt, že jsem byl skoro pořád opilý, protože jsem začal navštěvovat pochybné večírky a snažil se s někým seznámit. A opravdu se tak i stalo, jenže všechno mělo krátké trvání. Zřejmě mi nebyl nikdo souzen. Nikdo kromě něj, jenže na to jsem si zakazoval myslet. I on se jistě v ten čas nezaobíral tím, že bychom správně měli být spolu a všechen ten blázinec prožívat spolu. Dohoda, kterou jsme uzavřeli, platila pro oba. A já se jí snažil plnit. Stejně tak, jako on, když se mi nikdy neozval žádným způsobem. A že jich bylo.