Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 1 - Another dream

Nezapomeňte se podívat na trailer k příběhu :) - Sabi

Už z dálky vidím, jak se mu vytvářejí ďolíčky a zelené oči jasně září nocí. Do teď se opíral o pouliční lampu, jakmile jsem mu úsměv oplatil, stoupl si a přešel ke mně.

„Ahoj, Louisi." Chraplavý hlas utnul ticho noci a mně po něm naskočila husí kůže po celém těle. Na své pravé tváři jsem pocítil teplou dlaň zelenookého chlapce, lehce po ní přejel a sjížděl níž a níž, než jsem se dostal k lemu mikiny, poté se zářivě usmál a jeho ruce si mě přivinuly do náruče. Bradu si opřel o mé rameno a já své tváře opřel o jeho hruď, i přes vrstvy oblečení, jsem cítil tlukot srdce a nechával se hřát jeho tělem. Mohl bych být v jeho objetí navždy, pokud teda ovšem nějaké 'navždy' vůbec existuje. Vždyť ani nevím, jestli existuje on.

Lehce se ode mě odtáhl a má ruka vklouzla hladce do té jeho, byly pro sebe stvořené, nepochyboval jsem o tom.

Pomalou chůzí jsme se vydali vstříc nočními ulicemi, mně neznámého města. Pod nohama nám sem tam zapráskala větev a občas šlo slyšet houkání sovy, jinak byla noc naprosto ticho. Nebylo to trapné ticho, bylo to takové to ticho, kdy není potřeba nic říkat, stačí vám přítomnost toho druhého.

Dojdeme doprostřed lesa a lehneme si na vlhkou zem, nepřerušíme přitom naše spojení rukou. Otočím na něj svou hlavu a spatřím nádherný úsměv s ďolíčky, který v mém těle probudí hejno motýlů. Přitáhnu se k němu blíže, tak blízko, že cítím jeho dech na své tváři.

Najednou překonám i ten malý prostor mezi námi a spojím naše rty do vášnivého polibku, tak jako už mnohokrát.

Prudce se posadím na posteli a začnu ztěžka oddechovat, není to poprvé, ale i přesto jsem si pořád nezvykl. Noc za nocí, se mé sny točí kolem jednoho člověka, nikdy jsem si nemyslel, že je možné se zamilovat do někoho, kdo snad ani neexistuje, než se mi zdál první sen o tom zelenookém kudrnáči.

Začalo to asi před dvěma měsíci a od té doby to pokračuje každou noc, kamarádi mi řekli, abych s tím šel k doktorovi, ale já si nemyslím, že by to něco změnilo, jen by mě označil za blázna, což nejspíš taky jsem, na to papír nepotřebuji.

Podívám se na budík.

8:00

Před hodinou jsem měl být v práci, ani se nenamáhám pospíchat, vyhazov mám totiž jistý. Tohle není poprvé, co jsem zaspal do práce. Během posledních dvou měsíců se mi to stalo desetkrát a naposledy mi řekli, že jestli se to stane znovu ani se nemám namáhat chodit tam.

Proto se pomalu vyhrabu z postele a po ranní hygieně a snídani vyrazím do města dát si svůj pravidelný běh v parku. Vždy mi to pomůže pročistit a ujasnit si své myšlenky, což právě teď, potřebuji ze všeho nejvíce.

V parku je sotva pár lidí a já vnímám jen svůj dech a bolest, která sužuje mé nohy a plíce. Nakonec se zastavím u malého novinového stánku, ve kterém si koupím dnešní tisk.

Když přijdu domů a osprchuji se. Poté se natáhnu na gauč a začnu listovat koupenými novinami. Úplně vzadu narazím na inzeráty na práci, jeden z nich mě zaujme více než ostatní. Shání osobního asistenta ředitele, nějaké velké firmy. Co mě však donutí k pozornosti nejvíce, je slibovaný plat, přijde mi poněkud nepřiměřeně velký na výše zmiňovanou pozici.

Podíval se na datum konkurzu. Koná se zítra v 10:00. Vím, že za zkoušku nic nedám a navíc opravdu potřebuji dostat práci. To ovšem ještě netuším, že dostanu mnohem více.

V komentářích máte odkaz na playlist a trailer:) - Sabi