Chvíle štěstí | ✔️

40. kapitola | Poloviční bratr

/prosinec 1993/

,,Připrav se na svůj rozhovor s madame Pinceovou," zašklebil se Rolf Scamander směrem k Astrid Blackové. ,,Protože Lucretia je moje."

,,Neříkej hop, dokud nepřeskočíš," nevzdávala se tak snadno Havraspárka. ,,Měli jste tři rande, ještě jsi nic nevyhrál."

,,Pravda, ještě nic nevyhrál," přisvědčil Cedric Diggory, ,,ale dnes večer jsem byl Rolfem požádán, abych vyklidil pole pro jejich vánoční sex."

,,Moment, co jako vážně?" pozvedla obočí podiveně Viola. ,,Dnes bude ten den D?"

,,Operace S," pojmenoval Fred s úšklebkem. ,,Až budeme hrát na Silvestra Nikdy jsem, Rolf bude pít."

,,Lucretia s tím nebude dělat žádné cavyky," připojil téměř jistě George. ,,Těším se na ty pikantní detaily."

,,Nebuď prase, Georgei," spražila ho pohledem Viola a pohlédla na svého bratrance. ,,Rolf jistě bude ctít Lu soukromí."

,,Samotná Lu nectí dostatečně svoje soukromí," ušklíbl se Cedric Diggory, ,,díky tomu, že spala s polovinou Bradavic."

Všichni kromě Rolfa se při té poznámce zasmáli. ,,Hrozně vtipné, Cede, za břicho se popadám," zabrblal nepobaveně Scamander. ,,Ale dost o mně! Jaké vy máte románky? Už na to všichni máme věk, takže mi neříkejte, že jsem tady jediný zamilovaný Romeo."

Astrid sklopila provinile oči. Zatím nechtěla nikomu říct o jejím románku s profesorem Obrany proti černé magii. Trvalo to celé jen pár dní, ale hnědovláska v tom byla ponořená až po uši. Naprosto zapomněla na její problémy s Luciusem, Piusem a Abraxasem, konečně zase našla náboj, proč žít.

Avšak měla potřebu tu jejich věc chránit, protože věděla, jak křehké to celé může být. Remus byl přeci jenom její profesor a za tohle by mohl být vyhozený. Nemluvě o tom, jak by běsnil její snoubenec Pius Břichnáč. Ne, ještě s tím nemohla jít ven, protože nechtěla, aby ty jejich chvíle lásky skončily.

,,Nebyla jsi náhodou teď venku s upírem?" uchechtl se Fred Weasley směrem k Viole, který zčervenala jako rajče.

,,Moment, s jakým upírem?" pozvedla obočí Astrid, která ještě neměla tu čest s Nikolajem Nabokovem. ,,Violo! Co mi neříkáš?"

,,O nic nejde," mávla nad tím rukou černovláska. ,,Můj pradědeček Mlok má nejlepšího kamaráda upíra, Borise Nabokova, a jeho syn je můj dost dobrý kamarád."

,,No jo, to známe," houkl George. ,,Já ho moc dobře viděl v tom baru pod kostelem! Ten upír tě doslova lákal do své rakve."

Tomu slovnímu obratu se všichni zasmáli. ,,Moment, opravdu spí upíři v rakvích?" zajímalo Cedrica.

,,Ne, upíři nespí v rakvích," zavrtěl hlavou Rolf Scamander. ,,To je krásný hororový výmysl Brama Stokera. Já a Via známe strýčka Borise celý náš život. On a jeho upíří klan žijí ve Whitby už po generace."

,,Stejně je zajímavé vědět, že upíři opravdu existují," přihodil Fred. ,,Chci říct, je fajn vědět, že si mám vždycky do Whitby přinést česnekovou bagetu."

,,Upíři jsou zajímavá stvoření, když jsem jich pár v tom baru viděl," přisvědčil George, ,,ale takového vlkodlaka jsem ještě ve svém životě nepotkal."

Rolf s Violou si vyměnili zkoumavý pohled, což Astrid trklo a bedlivě dál pozorovala jejich interakce. ,,V dnešní době už existují lektvary, které dokáží vlkodlaky zklidnit a zkrotit je tak, aby dokázali přežít úplňky v klidu."