Chvíle štěstí | ✔️

3. kapitola | Ludo Pytloun a wafle

/červenec 1993/

Willow Pettigrewová se probudila do nového dne, ale avšak nebyly to štiplavé paprsky, které ji probudily. Byla to přítomnost přítele její mámy, Luda Pytlouna. Svého otce nikdy nepoznala a její máma o něm nikdy moc nechtěla mluvit. Ovšem Luda si pamatovala velmi dobře, protože s nimi žil už relativně dlouhou dobu. Ale nikdy to nebyl její tatínek.

Líně vstala z postele a zamířila do kuchyně, kde nalezla svou matku, jak tančí okolo waflovače, do kterého nalévala těsto. Celá místnost byla provoněna vařením a javorovým sirupem, kterým wafle polévala. Ludo Pytloun měl přitisklé své tělo zezadu a líbal její krk, což se sice Arie líbilo, ale nechtěla wafle spálit, takže odolávala.

,,Dobré ránko," houkla Willow, aby připomnělo své matce a jejímu příteli, že za nimi stojí za dva měsíce třináctiletá holka, co si nechce zkazit chuť k jídlu jenom kvůli nadrženosti těch dvou.

,,Ehm, dobré, dobré," pozdravil Ludo Pytloun svou nevlastní dceru trochu nevrle, že mu přerušila jeho sváděcí metody. ,,Jak bylo ve škole, špunte?"

,,Ve škole dobrý, ale to tě nezajímá, ne?" uchechtla se blonďatá dívka a Ludo se zaculil.

,,No, jasný, vždyť já také nebyl žádný Izerstein-"

,,Einstein, Ludo, Einstein," opravila jej ihned Aria Pettigrewová, na které bylo velmi vidět, že chodila do Havraspáru. Willow se velmi často divila, že takový génius jako její máma vůbec dokáže chodit s někým, jako je Ludovic - řečený Ludo - Pytloun, kterého zajímá jen famfrpál a hazard.

,,No, ovšem, lásko, ovšem," zabrblal Ludo, ale stejně pro něj byl Einstein stále Izersteinem. ,,A ty povídej, vyhrál Zmijozel školní famfrpálový pohár? Jak si vedla moje malá střelkyně?"

,,No, výborně," pochvalovala si blondýnka. ,,Ale museli jsme letos zaučovat nového chytače, toho Draca Malfoye. Řeknu ti, není to sice úplný střevo, ale více tréninku a míň keců by mu rozhodně neuškodilo."

,,Rozumím, rozumím," odvětil znalecky Pytloun. ,,No a jaká kolej vám dělala největší problém?" naklonil se směrem k Willow, aby je Aria neslyšela. ,,Havraspár to nebyl, co?"

,,Hej ty!" křikla po něm blonďatá žena a hodila po něm utěrku. ,,Ještě pár takových nemístných řečiček a můžeš se jít nasnídat do nějakého z těch tvých casin nebo klubů!"

,,To bych nerad, Ariano, to bych opravdu nerad," chytl ji za boky a posadil ji na svůj klín, ,,protože v žádných z těch barů neumí tak dobré wafle jako ty."

Willow pochopila, že pokud nezaměstná Luda něčím jiným, bude muset při snídani svědčit všem těmto nemravnostem. A proto vytáhla jedinečný trumf, který Pytlouna zajímal víc než ženské tělo její matky - famfrpál. ,,A jak to jde u Wimbournských vos, Ludo? Šlape to?"

Ludo pustil Ariu, aby si mohla sednout na vedlejší židli a sám si nandal na talíř čerstvé a vláčné wafle, které si polil velikou vrstvou javorového sirupu. ,,Vždyť to víš, Willie, už nejsem nejmladší a post odrážeče vyžaduje přesnost, rychlost a pozornost-"

,,A Ludo potřebuje brýle, občas si dá nějaké pivo a roste mu bříško," přerušila ho Aria, která měla nutkání si ho dobírat.

,,Ha ha ha, hrozně vtipné," zasmál se falešně a jemně ji plácl přes její ruku, která ho plácala po hrudníku. ,,Náhodou jsem pořád ve formě, i když nějaké to kilčo navíc."

,,Možná bych si měla dát tu tvojí wafli já, aby těch kilíček nebylo víc," přidala se do utahování Willow, což se Ludovi přestávalo líbit.