Chvíle štěstí | ✔️

62. kapitola | Tváří v tvář starému brachovi

/květen 1994/

Situace v Chroptící chýši nabrala úplně nového směru. Dva noví dospělí přibyli do téhle neskutečně komplikované diskuze. Dva profesoři, abychom byli přesní. Ava Abbottová, Severus Snape, Sirius Black, Stefani Blacková, Remus Lupin, Viola Blacková, Harry Potter, Willow Pettigrewová, Ron Weasley, Hermiona Grangerová a samozřejmě Peter Pettigrew, zatím v podobě krysy.

„Tohle jsem našel u kmene Vrby mlátičky," oznámil Snape, odhodil plášť stranou a byl na pozoru, aby svou hůlkou nepřestal mířit Lupinovi na hruď. ,,Velice užitečné. Děkuji vám, Pottere..."

Ava Abbottová si v ten moment vyměnila nejeden ustaraný pohled se svou nejlepší kamarádkou Stefani Blackovou. Téměř deset měsíců ji neviděla, měla chuť ji obejmout a zeptat se jí, kde sakra celou tu dobu byla. Ale zároveň moc dobře věděla, že na tohle teď není prostor. V tuhle chvíli se řeší naprosto jiné záležitosti.

Snape mluvil pomalu, vyrovnaně a rozvážně, ale přesto mu každý na očí viděl, jakou z tohohle má radost. Každý v této místnosti měl možnost poznat, jak moc velikou zášť k těm starým známým chová. „Možná zrovna přemýšlíte o tom, jak jsem se dozvěděl, že jste tady," pokračoval a oči mu svítily. „Právě jsem byl ve tvé pracovně, Lupine. Zapomněl sis dnes večer vypít svůj lektvar, tak jsem ti tam jeden pohár donesl. A bylo opravdu štěstí, že jsem to udělal... Chci říct – štěstí pro mě. Na tvém pracovním stole ležel jistý plánek. Jediný pohled na něj mi prozradil vše, co jsem potřeboval vědět. Viděl jsem, jak běžíš touhle chodbou, a pak ses mi ztratil z očí."

„Severusi-" začal Lupin, ale Snape ho zarazil.

„Znovu a znovu jsem řediteli opakoval, že svému starému kumpánovi Blackovi a jeho ženušce pomáháš získat přístup do hradu, Lupine, a teď jsem získal důkaz. Ani mě by ve snu nebylo napadlo, že budeš mít tu drzost a použiješ téhle staré chýše jako svého úkrytu-"

„Mýlíš se, Severusi!" přesvědčoval ho naléhavě Lupin. „Ještě jsi neslyšel všechno – můžu ti to vysvětlit –Sirius sem nepřišel zabít Harryho-"

„Azkaban dnes v noci dostane hned tři nové vězně," pochvaloval si Snape, jehož oči se teď fanaticky leskly. „Jsem moc zvědavý, jak se s tím vším vyrovná Brumbál... byl totiž pevně přesvědčen, že jsi neškodný, Lupine... považoval tě za krotkého vlkodlaka-"

,,DRŽ HUBU SAKRA UŽ!" zaburácela Stefani Blacková, která už dále nesnesla poslouchat ty jeho vysmívavé komentáře. ,,NIČEMU NEROZUMÍŠ A PLETEŠ SE DO VĚCÍ, DO KTERÝCH TI OPRAVDU TI NENÍ!"

,,To se právě pleteš, krotitelko vlkodlaků," ušklíbl se jedovatě Severus Snape a svou hůlku namířil na ní. ,,Na vás dva je napsaná velice vysoká odměna. Taková, že bych do konce života nemusel pracovat. Dokonce i Merlinův řád bych dostal."

,,Vynech ji z toho," sykl na něj Sirius Black a stoupnul si před ní. ,,Ona do Azkabanu nepůjde a já také ne. Jsme oba nevinní."

„Ty idiote," ulevil si Lupin. „Je pro tebe snad dávný školní kanadský žertík dostatečným důvodem, abys poslal nevinného člověka zpět do Azkabanu?"

PRÁSK! Z konce Snapeovy hůlky vystřelily tenké hadovité provazce a omotaly se Lupinovi kolem úst, zápěstí a kotníků. Lupin ztratil rovnováhu a svalil se na podlahu, kde zůstal ležet, neschopen pohybu. Black se vzteklým výkřikem vyrazil ke Snapeovi, Snape mu však namířil hůlku přímo mezi oči.

„Dej mi jedinou záminku," zašeptal profesor Snape. „Dej mi jedinou záminku to udělat a přísahám, že to doopravdy udělám."

Black se na místě zarazil. Nebylo možné odhadnout, v čí tváři se zračí větší nenávist. Harry stál ochromen na místě a nevěděl, co dělat ani komu věřit. Ohlédl se po Ronovi a Hermioně. Ron vypadal stejně zmateně jako on sám a stále ještě se potýkal s Prašivkou, která se snažila vykroutit z jeho sevření. Snape tu situaci bez pochyb zkomplikoval.