Chvíle štěstí | ✔️

1. kapitola | Jak jsme našli chvíle štěstí

Přeji vám ten nejkrásnější Štědrý den, zlatíčka ❤️
***

/konec června 1993/

Poslední den školy. Za všemi studenty byl náročný rok, který provázela jedna z dalších záhad, která provázela tuto magickou a kouzelnou školu čar a kouzel. Všichni ti zkamenělí studenti, neznámý dědic Salazara Zmijozela, bazilišek a Tajemná komnata. Někteří studenti se dokonce těšili domů, protože nabývali dojmu, že v Bradavicích brzy přijdou o život.

To, avšak neplatilo pro Violu Scamanderovou, která si studium v Bradavicích užívala každým coulem. Tento den ukončila svůj čtvrtý ročník a ve škole měla velikou spoustu přátel, které si vytvořila poměrně rychle díky své empatii, ale také průbojnosti.

,,O prázdninách musíme něco podniknout," pověděla všem černovlasá Viola, protože věděla, že vlak vjíždí do Londýna a brzy zastaví na nádraží King's Cross.

,,Tak přijeď k nám do Doupěte," navrhl její nejlepší kamarád Fred Weasley, se kterým nalezla porozumění už dávno na základě stejného smyslu pro humor a lumpárny.

,,Jasný, musíš přijet," přimluvil se ihned jeho bratr George. ,,Sice tam bude pravděpodobně celá smršť Weasleyových, ale myslím, že si to všichni společně užijeme."

,,Jenom ti musíme dát vědět, kdy pojedeme do toho Egypta," vzpomněl si ihned Fred. ,,To víš, táta to vyhrál."

,,No, my taky určitě nebudeme mít celé prázdniny volné," přidal se Rolf Scamander, Violy bratranec, který chodil do mrzimorské koleje stejně jako její sestřenice. ,,Už zítra jedeme za pradědou Mlokem, prý má nějaké nové objevy."

,,Merline, jestli jedete za Mlokem, tak to vás neuvidíme celé prázdniny," mávl unaveně rukou George. ,,Protože od toho člověka vás neodtáhneme ani, když vám slíbíme pět kilo zmrzliny od Rolfova táty."

,,Ale prosím tě," převrátila líně oči Viola Scamanderová. ,,Celý rok jsme všichni pohromadě v Bradavicích, tak přeci musím nějaký čas věnovat i své rodině."

,,Ale pojďme si přiznat, že pro jisté osoby bys čas s rodinou obětoval, že... Rolfe?" mrkl spiklenecky Fred při pohledu na jejich kamaráda s černými vlasy, které zdědil od svého biologického otce, Andrewa Scamandera, který zemřel necelý měsíc po tom, co se Rolf narodil.

,,Myslel jsem, že vás to přestalo bavit," zabrblal Rolf Scamander a pokoušel se předstírat, že se ho dobírání dvojčat vůbec nedotýká.

,,Kamaráde, všichni v tomto kupé moc dobře víme, jak moc jsi zamilovaný do Lu," mrkl na černovlasého mladíka George pobaveně, který měl z celé situace velikou legraci.

,,Ale jen ho nechte být," bránila svého bratrance Viola. ,,Lucretia by byla nejšťastnější holkou na světě, kdyby tě měla."

,,Jenže ona mezitím měla všechny okolo," zavtipkoval Fred Weasley. ,,Patnáct jí bylo na podzim a rozhodně od té doby nelenila."

,,Víte, co?" rozhodl se Rolf, že už nebude terčem přátelských posměšků. ,,Od teďka na Lucretii kašlu, jasné? Máte pravdu v tom, že se stejně k ní nehodím. Ona je divoká a nespoutaná, já jsem jen... jen moula, který má rád hodiny Péče o kouzelné tvory s panem Kettleburnem."

,,Slyšela jsem od své spolubydlící, že je prý jasným otiskem svého otce," odvětila Viola. ,,Její táta, Alphard Black, byl prý podobné kvítko jako je Lu."

,,Navíc je to Blacková," přihodil George Weasley. ,,Pravděpodobně bude podobná krvelačná fanatička jako Draco Malfoy nebo Ellyson Lestrangeová."