Chvíle štěstí | ✔️

28. kapitola | Auxiliu mea vitae contra mortem

/říjen 1993/

Další z prostých dnů, který ovšem nebyl tak prostý. Dnešní říjnový den se stal především zajímavý, protože měl pátý ročník Obranu proti černé magii, což byl bez pochyb jeden z nejoblíbenějších předmětů, zvláště kvůli jejich novému profesoru. I Remus Lupin měl rád učení pátého ročníku, protože jim mohl v úzkých chvílích pohrozit zkouškami NKÚ.

,,Tady ji máš, Rolfe," uchechtla se Astrid Blacková, načež se nahnula k Rolfovi Scamanderovi. ,,Teď provedeme jednu akci, já do ní strčím a ty jí pomůžeš."

Rolf vytřeštil oči, na malý moment neměl ponětí, co chce Havraspárka udělat, ale za malou chvíli to velmi dobře zjistil. Astrid předvedla velmi nešikovně vypadající zakopnutí, které způsobilo to, že se Lucretii z náručí vysypaly všechny učebny a svitky pergamenu, které v něm držela. Tím si od své sestřenice nevysloužila děkovný pohled, naopak z jejích úst vyletěla nepěkná slova: ,,Ty trdlo! Koukej, kam šlapeš!"

Toho si všiml jejich profesor, Remus Lupin, ale nic neříkal, protože usoudil, že plést se do studentských potyček není nejlepší. ,,Promiň, Lu, příště si dám pozor," zabrblala Astrid, i když to vlastně nemyslela vážně a propálila Rolfa pohledem, aby s tím něco udělal. Mladý černovlasý Scamander se tedy konečně probral ze svého transu, kde obdivoval krásu blonďaté Lucretie a shýbl se k zemi, aby pomohl své spolužačce sbírat její věci.

,,Zvládnu to sama," zabručela studentka Zmijozelu, aniž by Rolfovi věnovala nějaký vděčný pohled za jeho empatii.

,,To jsem nikdy nezpochybňoval," uculil se černovlásek pokorně, protože si odmítl její mrzuté chování brát k srdci a byl přesvědčený, že se mu v ní povede probrat ten úsměv, který si ve své hlavě tak krásně představoval.

Při takové poznámce už Lucretia zvedla řasy, aby se podívala o koho se jedná, zkoumavě přivřela své studené ledově modré oči a zvedla se zase nahoru, načež ve své náruči měla polovinu svého učení. ,,Kdo jsi, prosím pěkně?" naklonila hlavu na jednu stranu, z čehož Astrid vypozorovala, že tímto gestem z něj vlastně činí malé dítě nebo s ním alespoň tak jednala.

,,Rolf Scamander," představil se jí a plný energie se usmíval od ucha k uchu. Lucretia si hned jméno spojila s obličejem, ovšem až teď pochopila, že je to ten kluk, který je prakticky nevlastní bratr jejího nejlepšího kamaráda Mathea.

,,Tak ti děkuji, Rolfe Scamandere," použila schválně jeho celé jméno, díky kterému její poděkování vyznělo poněkud ironicky. ,,Ty knížky mi můžeš dát sem na stůl."

Rolf ji bez okolků poslechl a už měl na jazyku ozbrojující větu, jak jí pozve někam na rande, ale v tu chvíli se ozvalo tlesknutí profesora Lupina, on naprosto ztratil řeč a rychle se posadil vedle svého nejlepšího kamaráda Cedrica Diggoryho. ,,Dobré ráno, všichni!" zvolal Lupin. ,,Dnes bych rád přivítal na hodině Obrany proti černé magii, kde bych vás rád seznámil s komplexním představením obranným kouzel všeho druhu, které lze použít v souboji s protivníkem. Tato látka je velice obsáhlá, takže se jí budeme zabývat několik týdnů, abychom ji pořádně procvičili..."

,,Tak jak to šlo?" naklonil se Cedric Diggory ke svému nejlepšímu kamarádovi, aby ho Lupin neslyšel.

Rolf se snažil zhluboka dýchat, aby se nečervenal pokaždé, když na tohle téma přijde řeč. ,,Myslím, že se tam dostávám," uculil se šťastně Scamander při realitě, že s ní už jen mluvil. ,,Ale má tvrdou sarkastickou a cynickou slupku. Chvíli mi potrvá, než ji dostanu na svou vlnu."

,,Tak to jo," protáhl s úsměvem Cedric Diggory, který ovšem též měl vyhlédnutou jednu dívku. Nedal to ovšem nijak znát, protože určitě nechtěl být terčem vtípků svých potrhlých přátel. ,,Jak dlouho si myslíš, že budeš sloupávat tu slupku? Víš, abych zarezervoval oddávajícího na svatbu Blacková a Scamander."