Poznámka autorky:
A máme tu Valentýna! Tuhle kapitolu vydávám v neděli 14. února 2021, kdy tu máme jeden z nejsladších (a nejkomerčnějších) svátků v roce. Mohu vám nezadaným říct jednu velice pozitivní zprávu, možná jste nezadaní, ale protože je neděle, neuvidíte pravděpodobně žádné přeslazené balónky a fotky na skříňkách těch, kteří nemají to štěstí být single :D.
Užijte si dnešní kapitolu s hodně zlevněnou valentýnskou čokoládou!
***
/listopad 1993/
Hestia Jonesová stále ve své mysli nosila ten incident s Luciusem Malfoyem. Ve své hlavě si vše přebírala na sebe a v duchu si nadávala za to, zda snad někdy v minulosti vydávala nějaké signály, které mu daly najevo, aby takové pohyby a kroky podnikl. Ve své také přemítala o tom, zda má tenhle Luciusův pokus říct svému milovanému příteli Floriánovi.
Nechtěla ho tím nijak strachovat, ale zároveň si dokázala představit, že se její zdravotní sestra domýšlela své. Dnes dokonce k ní na kontrolu měla přijít Narcissa Malfoyová, vůči které se černovlasá lékouzelnice také cítila špatně. Samozřejmě, měla nějaké mouchy a Hestia ji měla tendenci zvláště dříve nenávidět zvláště a pouze z principu.
Ale cožpak nebohá Narcissa mohla za její špatné rozhodnutí se nechat zbouchnout jejím snoubencem? Copak ona mohla vědět, že snoubenec jí přiřazený se bude chovat jako hovado, nedokáže počkat ani do svatby a musí sbalit první sekretářku, kterou spatří? Kdepak, z tohohle Hestia nemohla vinit sebe. Kdyby ona odolala jeho šarmu, zkusil by to na jinou a Narcissa by byla podvedená určitě stejně.
,,Paní Malfoyová, pojďte dovnitř," pobídla Sarah svou pacientku a podržela jí dveře, aby mohla vstoupit do její ordinace. ,,Cítíte se dobře? Ve vašem měsíci bývají běžné omdlévání, nechcete sklenici vody? Předpokládám, že jste se přemístila, takže vám to jistě ubralo energii."
,,Sklenici vody bych si ráda dala," přisvědčila s úsměvem Narcissa a posadila se na trojnožku, načež čekala na pokyn její porodní gynekoložky, aby se mohla posadit na tu speciální židli. ,,Ahoj, Hestio, jak se vede? Už se připravuješ na Vánoce, za chvíli ten vánoční shon začne."
Černovlasá žena zvedla oči, ale jen ztěží dokázala čelit jejímu sladkému pohledu. Uvědomila si, jak moc si Narcissa tohle chování nezaslouží. Nepodvedl ji jen Lucius, ale i ona si nese jistou vinu. Má přeci držet basu s ní jakožto ženou a neměla tajit své tajemství na úkor toho, že jí Lucius platil. Bohužel byla mladá a bez peněz, moc zásad jí nemohlo zbýt v takové situaci.
,,Ani mi to nepřipomínej, jsem letos naprosto bez fantazie," postěžovala si Hestia a svou paží jí naznačila, aby se posadila do křesla. ,,A dárky do Bradavic musím poslat předem samozřejmě, protože ta doprava je zkrátka příšerná. Takže na vymýšlení dárků Matheovi a všem těm mým jiným dětem mám mnohem méně času."
,,Stejně je pěkné, jak jsi rodičem i dětem svých nejlepších přátel," pousmála se potěšeně Narcissa, vzpomínajíc na to, jak ona vlastně takový rodinný kruh už nemá. Sestru Andromedu ztratila už velmi dávno, její druhá sestra Bellatrix seděla společně s jejími rodiči v Azkabanu, jeden strýček byl vyděděný a druhý po smrti. Trochu Hestie i tohle záviděla. ,,Mám nápad, Hestio, půjdeme spolu ty vánoční dárky nakupovat, co říkáš?"
Lékouzelnice si pro sebe obrátila panenky vzhůru. Tohle jí ještě sházelo. ,,Merline, to je ale skvělý nápad!" prohlásila místo toho a Narcissa si vyhrnula svůj vršek. ,,Dnes už by se nám mohlo ukázat pohlaví miminka," zvolila tento způsob odlákání pozornosti. ,,Už jsi za polovinou svého těhotenství, takže myslím, že to dokáži velmi přesně určit, když se nám nebude schovávat."
ČTEŠ
Chvíle štěstí | ✔️
Fanfiction,,Moje jméno mě nesvazuje." Od první kouzelnické války uběhlo třináct let, kdy se všichni pokoušeli vyrovnat se ztrátami a hrůznými činy, které se jim ve válce přihodily. Píše se léto 1993 a parta přátel, kteří snažně bojují s výchovou svých dětí se...