Chvíle štěstí | ✔️

9. kapitola | Před minulostí neutečeš

/červenec 1993/

,,Je to pravda?" zeptal se zmateně Rolf Scamander, když se jeho sestřenice Viola ztratila z obzoru. Na střídačku propaloval pohledem svého pradědečka Mloka a tety Hestiu a Avu. Hrdlo se mu sevřelo a okem pohlédl na titulní stranu Denního věštce, kde se stále opakovala pohybující fotka Siriuse Blacka, jak ve svých rukou drží desku se svým azkabanovým číslem 390. ,,Je pravda, že je Sirius Black Violy táta?"

Hestia si též vyměnila pohled se svou nejlepší kamarádkou, která ovšem s jejím činem nesouhlasila. ,,Ano, je to pravda," polkla na prázdno černovlasá lékouzelnice, snažíc se nemyslet na tu neskutečnou ránu, která se všechny zasáhla. ,,Avo, nedívej se na mě takhle, prosím."

,,Nebylo na tobě, abys jí to říkala," stála si rudovlasá žena na svém. ,,Taková informace jí neskutečně zamotala hlavu a neměli jsme právo na to, aby se to dozvěděla od nás."

,,Jestli si myslíš, že by se to dozvěděla od Stefani, tak se pleteš," ospravedlňovala svoje rozhodnutí Hestia. ,,Holoubková na to přijde a bude to řešit. Viola by se to dozvěděla ze zasraných... pardon... zatracených novin."

,,Najde se Stefani?" zeptala se zničeně Jamie Abbottová. ,,Chci říct, jak moc nebezpečný tenhle... Sirius Black je?"

Ani jedna z nich nevěděla, co na to říct. Jak moc nebezpečný tenhle člověk je? Vždyť to byl jejich nejlepší kamarád, který věděl o každém jejich strachu, radosti i obavě. Copak všechny ty roky byly jen lež a způsob, jak je všechny oklamat? Dvanáct let uběhlo od té strašné rány a Hestia s Avou stále nevěděly, co si myslet.

,,Chodili jsme s ním do školy," nadechla se zhluboka Hestia Jonesová. ,,Byl to náš nejlepší kamarád-"

,,-který nás zradil," doplnila s otráveným hlasem Ava Abbottová. ,,Promiň, Hestio, ale teď není čas na sentimentální kecy o tom, kdo býval nebo kdo jsme si mysleli, že býval. Důležité je, že unesl Stefani, a to teď musíme řešit."

,,Milovali se?" zajímalo Rolfa Scamandera a Mlok se posadil do svého proutěného křesla, protože celá situace na něj byla zkrátka moc. Jak se něco takového mohlo stát a jak to mohl dopustit? Ztratil už tolik členů své rodiny a nemůže přeci ztratit dalšího. Musí něco udělat. Ale co? Kam by šel - kam by se schoval - kdyby právě utekl z Azkabanu? Neměl ponětí, jak Sirius Black uvažuje. Myslel si, že ho zná, ale teď měl pocit, že ho absolutně nedokáže odhadnout.

,,Co když s ním odešla dobrovolně?" nadhodil Hestii syn, Matheo Jones. ,,Chci říct, pokud ho milovala... možná chtěla vysvětlení."

,,Chceš tím říct, že v tom jede s ním?" vyjel na svého kamaráda z dětství Rolf. ,,Chceš snad říct, že mu pomáhala utéct z Azkabanu?"

,,Ne, to jsem nechtěl říct-"

,,Tohle nikam nevede," odsekl nervózně syn Floriána Fortescue. ,,Musím ji najít. Víte moc dobře, jaké má občas nápady."

***

Mezitím probíhala klasická a tradiční snídaně u Arii Pettigrewové. Ludo Pytloun seděl u stolu a nacpával se svými oblíbenými waflemi, které Aria uměla tak dobře. Naproti svému otčímovi seděla jeho nevlastní dcera Willow, která se snažila svou mámu přesvědčit o tom, že potřeby k jejímu koštěti jsou opravdu velmi potřebné.

Jejich poklidnou konverzaci přerušila ovšem sova, která otevřeným oknem přilétla až na stůj s Denním věštcem. V tu chvíli Ludo Pytloun zvýšil hlas a společně s Willow se začaly o noviny přetahovat. ,,Já chci sportovní sekci!" protestovala blonďatá milovnice famfrpálu, zatímco o tuto rubriku se zajímal samozřejmě i Ludo.