Chvíle štěstí | ✔️

71. kapitola | Prvorozený

/červenec 1994/

Večer v Malfoy Manor se rozbíhal docela dobrým směrem a atmosféra se začínala uvolňovat. Matheo si přestával hlídat, zda sedí rovně nebo si kontrolovat každé své slovo. Všechno mu začínalo připadat krásné a přirozené, alespoň takhle to dokázal Abraxas zařídit. Právě Abraxas usoudil, že další krok je na místě.

,,Ellyson! Draco! Pojďte poznat Mathea!" zavolal starý Malfoy na další dva obyvatele tohoto domu. Znal svého vnuka celý jeho život a moc dobře věděl, jaká pro něj byla droga pozornost. I přestože vyrůstal v domě s Astrid a Ellyson, většinová pozornost byla upírána jen a jen na něj. Proto chvíli počkal, než jej uvede do společnosti mezi svého druhého vnuka.

Černovlasá dcera Bellatrix Lestrangeové se držela v závěsu za svým bratrancem, protože očekávala, že bude až druhá, kdo bude představen novému členu rodiny. Nebylo tomu však tak, že by Mathea neznala. Chodil do Zmijozelu stejně jako oni dva a potkávali ho ve společenské místnosti stejně často jako ve Velké síni na snídaních, obědech a večeřích.

Ovšem ona i Draco ho znali spíše od pohledu, nikdy s ním nepronesli ani slovo. I když se Draco o existenci svého bratra dozvěděl už několik měsíců zpátky, nikdy ho neoslovil a nekonfrontoval, protože si nemyslel, že se ten člověk stane větší součástí jeho života. Smířil se s tím, že si jeho otec udělal levobočka, ale nikdy nepředpokládal, že ho pozve do JEHO domu! Jaká nehoráznost!

,,Draco, tohle je tvůj bratr Matheo," nadechl se zhluboka Lucius a z hloubi duše doufal, že se jeho druhý syn Draco nezachová jako rozmazlené dítě.

,,Těší mě, Draco," udělal ke svému mladšímu bratrovi několik kroků a napřáhl k němu ruku na znamení úcty. Blonďatý student třetího ročníku v Bradavicích si ruku nejdříve trochu nejistě prohlédl, ale nakonec ji velmi pevně stiskl. Chtěl mu tím pevným stiskem naznačit, že sice je mladší sourozenec, ale rozhodně není žádné dítě.

,,Vítej v domě, bratře," pohlédl mu neohroženě do očí. Schválně použil to označení, ze kterého Matheo cítil trochu té ironie, když četl mezi řádky. Ovšem Draco té ironie nepoužil příliš, aby nebyl perzekuován otcem nebo dědem.

Matheo neměl ponětí, co si o tomhle setkání myslet. Z Draca vyloženě sršela ta faleš, kterou mu prokázal už při podání ruky. Draco není hloupý, to Matheo pochopil ihned. Nespustí scénu nebo hysterický projev, aby ho znejistil. Kdepak, tímhle by si znepřátelil Luciuse a Abraxase. On ho na oko přívětivě pozve do svého domu, ale určitě má více než dost katastrofických scénářů, jak ho vypudí z domu. Matheo věděl, že touto nocí rozhodně bratra nezískal.

,,Já jsem Ellyson Lestrangeová, Dracova sestřenice," představila se sama černovláska, až moc příliš podobná své matce. I s tou si Matheo ochotně podal ruku, ale cítil, že s ní problém mít nebude. Nebyl s ní vlastně ani pokrevně příbuzný, nic je nespojovalo. Byla vlastně Luciusovi a Abraxasovi více cizí než on. Ta na něj žárlit nebude, ale s největší pravděpodobností si v krizové situaci vybere Dracovu stranu.

,,Matheo," pousmál se špinavě blonďatý mladík na jedinou dívku v místnosti, což ho vlastně zaujala. Ellyson v tomhle domě žije jako nějaká žena od té doby, co Astrid a Narcissa dobrovolně odešly. Jaké to musí být?

Večer dál probíhal, jenom s přítomností Elly a Draca. Řeč byla téměř o všem. Nejmladší Malfoy samozřejmě všechno mapoval a analyzoval. Žralo ho pokaždé, když se Abraxas s Luciusem zasmáli jednomu z Matheových vtipů nebo s ním souhlasili v nějakém názoru. Jednali s ním jako s dospělým člověkem, k čemuž měl Draco často velmi daleko.