Chvíle štěstí | ✔️

74. kapitola | Turnaj tří kouzelníků

/září 1994/

Tradiční loučení prvního září na Nástupišti devět a tři čtvrtě. Rodiče utírající si kapesníčkami slzy radosti, že své ratolesti dlouhou dobu neuvidí. Tatínkové kárající svá dítka, aby ve škole čar a kouzel neprováděli žádné nepravosti, za které své koleji akorát odečtou body. Maminky upravující oblečení a kontrolování, zda její miláčci mají všechno, co budou potřebovat. A samozřejmě apelování na všechny, aby pravidelně posílali dopisy.

,,Violo! Piš nám!" připomínala Stefani Blacková své dceři, když ji objímala.

,,Jo, jasný," zabrblala samozřejmě černovláska. ,,Posílejte si fotografie toho, jak renovujete dům."

,,A nechceš to jako překvapení, až přijedeš na Vánoce domů?" navrhl Sirius Black.

,,Já si nemyslím, že naše Violka bude chtít přijet na Vánoce domů," uchechtla se tajemně hnědovlasá žena.

,,Ale proč ne?" zajímalo okamžitě Siriuse a provinile si svou dceru prohlédl. ,,Vždyť jsou to Vánoce! Musíme je strávit společně! Jako rodina!"

,,Já ráda přijedu!" bránila se studentka šestého ročníku. ,,Kde jsi mami sebrala takovou informaci?"

,,Brumbál mi opět nabízel místo profesorky péče o kouzelné tvory, " prozradila jim Stefani, ,,samozřejmě jsem ho odmítla, nechtěla jsem od tebe odejít, Siriusi. Ale prozradil mi také jednu zajímavou skutečnost, kterou vám nebudu prozrazovat, ale bude to veliké. Bradavice budou mít velikou slávu."

,,Ale ale," zamrkal Sirius. ,,Slávu, říkáš?"

,,Mami! Řekni mi to!" žadonila Viola prosebně, ale Stefani se nenechala zlomit. Dala Brumbálovi slovo a chtěla ho dodržet. ,,Prosím! Já to nikomu neřeknu!"

,,Dozvíš se to dnes večer, moje milá," uzemnila ji její matka. ,,Kdybych ti to řekla, okamžitě to bude vědět celá ta tvoje parta. Těch pár hodin to jistě vydržíš."

,,Fajn, fajn," vzdala to dívka s havraními vlasy. ,,Mějte se!"

Naposledy oba své rodiče obejmula a zamířila k Bradavickému expresu, kde na ni čekali její tři přátelé - Fred, George a Cedric. Jeden ze zrzavých mladíků, kteří si přes léto nechali narůst delší vlasy, jí pomohl s objemným kufrem a poznamenal: ,,Tak jdeme najít volné kupé, než se k nám připojí Astrid s Rolfem."

Opodál na Nástupišti devět a tři čtvrtě postávala Willow Pettigrewová, Violina sestřenice, se svou matkou Ariou. Ovšem Arii přítel Ludo Pytloun se loučení se svou nevlastní dcerou nezúčastnil. ,,Jsi nějaká mrzutá, Willie," změřila si svou dcerku blonďatá žena. ,,Mrzí tě, že se s tebou nepřišel Ludo rozloučit?"

,,Trochu," povzdechla si dívka se stejnou barvou vlasů jako její máma. ,,Vždycky mě přišel doprovodit."

,,Vždyť ho znáš," připomněla jí. ,,Pravděpodobně teď dospává na nějakém gauči v nějakém casinu."

,,No jo, dostal peníze za komentování toho zápasu na Mistroství světa ve famfrpálu," procedila mezi zuby. ,,Takže okamžitě musel zkusit štěstí."

,,Vypadá to, že s famfrpálem u Wimbournských vos nadobro končí," pověděla jí Aria, ,,takže je jasné, že si musí najít uplatnění jinde. Ale vzhledem k tomu, že byl pozván, aby komentoval Turnaj tří kouzelníků... asi teď o peníze nouze nebude."

,,Tak ho pozdravuj," obejmula alespoň svou mámu, zamávala na ni a zamířila směrem k vlaku, aby nalezla kupé se svými přáteli. Tolik se na všechny těšila, hlavně na Blaise, Thea a Daphne. A to jim ještě neřekla, kdo je jejím biologickým otcem. Pravděpodobně by si stoupla u Draca Malfoye, kdyby to zjistil.