your smile || larry stylinson

83.kapitola

Probudil jsem se díky prudkému otevření dveří místnosti, ve které jsem ležel. Zmateně jsem otevřel oči a spatřil Zayna, Liama i Nialla jak na nás s vytřeštěnýma očima zírají.

Až teď jsem si uvědomil, že ležíme na gauči v obýváku nazí, a naše oblečení je rozházené po celé místnosti.

,,Vypadněte kurva." Vyjel jsem po nich a rychle jsem zkontroloval, jestli je Louiho tělo celé zakryté dekou.

Loui, kterého zřejmě rána dveří taky vzbudila, naprosto zrudl a přitáhl si deku až ke krku.

,,S-sorry." Vykoktal Zayn, který se zřejmě vzpamatoval jako první a zabouchl dveře.

,,Doprdele." Zavrčel jsem a zvedl jsem se z gauče, abych nám došel pro oblečení. ,,Neměli ti kreténi přijet až odpoledne?" Byl jsem fakt naštvaný, protože bych je asi všechny zabil, kdyby viděli mého Louiho nahého.

,,J-jo." Pípl Loui a stále si držel peřinu u krku.

Posbíral jsem naše oblečení a sedl jsem si zpátky k němu.

,,Příště radši zamknu." Povzdechl jsem si  a pohladil jsem ho po tváři.

,,Děkuju." Zamumlal, když jsem mu podal jeho oblečení.

,,Jediné štěstí je, že jsi přes sebe měl tu deku, jinak bych je asi na místě zabil." Ušklíbl jsem se a začal jsem se oblékat.

,,Bylo to trapné..." Zaúpěl a taky se začal oblékat.

,,Nebylo. Je to jejich problém, že přišli tak brzo." Odvětil jsem.

Když jsme byli oba oblečení, uklidil jsem ještě rozházený gauč.

,,Už můžeme?" Ozvalo se zpoza dveří.

,,Jo." Povzdechl jsem si a posadil jsem se vedle Louiho.

Kluci vešli a posadili se.

,,Neříkal jsi náhodou, že přijedete až po obědě?" Zeptal jsem se Liama vyčítavě.

,,Za prvé jsem ti ráno psal, že jedeme a dřív, a za druhé jsme nečekali, že si to rozdáte na gauči v obýváku." Ušklíbl se Liam.

Vzal jsem do ruky svůj mobil a opravdu, byla tam zpráva od něj.

,,Sorry, ale v osm ráno ještě většinou spím." Odvětil jsem podrážděně.

,,Vždyť se nic nestalo, zlato." Usmál se konejšivě Loui a propletl si se mnou prsty.

V tu chvíli ze mě všechno naštvání opadlo a já se uvolnil. Nechápu jak to dělá. Musel vidět jak mě to nasralo, i když ani pořádně nevím proč.

,,Máš pravdu, lásko." Vydechl jsem a krátce jsem ho políbil.

,,Začínáš měknout, Stylesi." Zasmál se Liam a já ho probodl pohledem.

,,Nemel sračky." Odsekl jsem a obmotal Louimu ruku kolem pasu.

,,Stačí ti, aby se na tebe Loui usmál. Co se to s tebou stalo, hm?" Rozesmál se a ostatní se k němu přidali.

,,Drž hubu." Sykl jsem a Loui si otočil mou tvář k sobě.

,,Nemají pravdu, miláčku, neboj. Jsi pořád můj velký a silný chlap." Uculil se a dlouze mě políbil. ,,Teď pojďme nahoru do pokoje, ju?" Zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.

Na tváři se mi zase objevil úsměv a naštvanost ze mě opadla, ale v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem zase udělal to samé. Má na mě obrovský vliv.