25.kapitola

539 26 1
                                    

Najednou Loui slabě zasténal a já ztuhl. ,,H..Harry..." Zamumlal a tiše vzdychl. Z rozšířenými zorničkami jsem se na něj podíval. On zrychleně dýchal a pořád ještě spal, zřejmě se mu něco zdálo.

Zaujatě jsem ho pozoroval. Znovu trhaně pošeptal mé jméno a vzdychl. Musel jsem se kousat do rtu, jelikož to bylo neuvěřitelně moc vzrušující. Sledovat ho jak sténá a šeptá mé jméno, rajská hudba pro mé uši...

Pak ale zase zasténal a zavrtěl zadkem, čímž se nechtě otřel o můj rozkrok.

,,Kurva..." Sykl jsem a silně si skousl ret.

Kousek jsem se od něj odtáhl, jelikož jsem nechtěl aby to udělal znova a já měl ještě silnější erekci. Dýchej Harry... To bude v pohodě, jdi spát a neřeš že tu vedle tebe sténá nejvíce sexy osoba kterou znáš... Tak tohle moc nepomáhalo...

Tím, že jsem ho pustil a odtáhl se od něj, způsobilo že se trhnutím probudil a zmateně se rozhlédl.

,,Copak se ti zdálo?" Zeptal jsem se tiše s úšklebkem na tváři.

,,Ehm, nic. Já jen-" ztuhl a vytřeštil oči. ,,Fuck..." Vydechl když uviděl můj výraz a schoval si obličej do dlaní.

,,Notak, mluv slušně." Napomenul jsem ho s úsměvem na tváři. Zřejmě mu došlo co se asi stalo.

,,J-já, no... eh-ehm, p-prostě...prom.. miň... ehm..." Začal koktat, a byl jsem si jistý, že je celý rudý.

,,Musím uznat že mám fakt silné sebeovládání, jelikož tohle..." Ušklíbl jsem se pobaveně a on si schoval hlavu pod polštář. ,,Hmm, povíš mi teda co se ti zdálo?" Zeptal jsem se provokativně.

,,Vůbec nic." Vyhrkl tlumeně, jelikož měl hlavu pod polštářem.

,,Něco zřejmě ano..." Skousl jsem si ret a strhl mu polštář z hlavy.

On zůstal ležet s obličejem zabořeným v matraci a já ho pobaveně sledoval.

,,Někdo se nám tu stydí." Provokoval jsem ho dál a on zakňučel.

,,Nech mě žít." Zamumlal a já ho chytil za ramena a přetočil na záda.

,,Však ti vůbec nic nedělám, to spíš ty mně." Ušklíbl jsem se a on si zakryl obličej rukama, abych na něj neviděl. ,,Notak, proč si zakrýváš obličej?" Pobaveně jsem se usmál.

,,Je to trapný..." Zamumlal a já si mu obkročmo sedl na břicho a ruky mu přišpendlil vedle hlavu. I přes to jaká byla tma jsem viděl že je celý rudý.

,,Ale vůbec ne, mně se to tvoje sténání líbilo." Provokoval jsem ho a on silně stiskl víčka k sobě.

,,Harryyy..." Zaúpěl a snažil se vyprostit z mého sevření.

,,Copak?" Nevinně jsem zamrkal, ale jeho ruce držel stále pevně vedle jeho hlavy.

,,Buď zticha." Zamumlal a otočil hlavu na stranu aby se na mě nemusel dívat.

,,Ty uděláš to co uděláš, a já mám být zticha?" Nadzvedl jsem pobaveně obočí.

,,Nerozebírej to..." Zaúpěl a vymanil své ruce z mého sevření.

,,Ale když mě tak baví tě provokovat..." Usmál jsem se a políbil ho na lícní kost. ,,Kdyby jsi ale nezavzdychal moje jméno, měl by jsi se mnou velký problém, chlapečku..." Ušklíbl jsem se a myslel jsem to vážně.

Pokud by řekl jakékoliv jiné jméno, toho člověka bych našel a zabil ho. Ano, žárlil bych i na jeho sny, i když je vlastně nemůže ovlivnit.

your smile || larry stylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat