your smile || larry stylinson

73.kapitola

Probudilo mě nějaké podivné škrábání na dveře, takže jsem si protřel oči a ospale zamžoural na hodiny, které ukazovaly deset ráno.

Škrábání se ozvalo znovu, a tentokrát vzbudilo u Louiho, který si zívnul a zmateně se rozhlédl.

,,Že by Niallovi došlo jídlo, takže se nám teď škrábe na dveře, jestli tu nějaké nemáme?" Uchechtl jsem se a Loui se rozesmál.

,,Je to chata jeho rodiny, rozhodně tu mají obrovské sklady plné jídla. Ale je to Niall, ten sní všechno." Dodal pobaveně a začal se oblékat.

Oblékl jsem si jen boxerky a došel ke dveřím, které jsem pomalu otevřel. Dovnitř se hned protlačil pes, byl to zlatý retrívr, a začal po mně skákat a vesele vrtěl ocasem.

,,Aww, oni tu mají pejska?" Vydechl užasle Loui, pes zaregistroval druhou osobu v místnosti a hned se rozběhl za ním. Vyskočil na postel a čumákem vyžadoval jeho pozornost, kterou mu Loui samozřejmě dával.

,,Budeš celý od chlupů, nechápu, proč ho tu mají tak na volno." Zavrčel jsem a nechal jsem otevřené dveře, aby se mohlo to zvíře hned vypakovat.

Ne že bych neměl rád psy, ale vadila mi přítomnost kohokoliv u mého přítele. Chtěl jsem s ním být sám, ne tu mít nějakého čokla.

,,To mi nevadí, koukej jak je rozkošný." Rozplýval se nad tou koulí chlupů Loui a rukama hladil jeho srst.

,,No krásný, už ho můžu dát za dveře?" Odsekl jsem otráveně a posadil se na okraj postele.

,,Notak Harry, vždyť je úplně heboučký, a jak je přítulný..." Culil se Loui, zatímco mu ho to psisko málem povalilo pod sebe.

Pravidlo číslo jedna, nikdy nedávat Louiho k nějakému zvířeti, protože jinak se na mě vysere a ignoruje mě.

,,Super." Ucedil jsem podrážděně.

Proč sakra sahá na toho psa? Vždyť já jsem jeho přítel, ať se jde tulil ke mně, a ne k tomu psovi!

Loui mě naprosto ignoroval a rozplýval se nad tou koulí chlupů, zatímco já ho naštvaně pozoroval.

Po chvíli ke mně ale zvedl pohled.

,,Ty žárlíš!" Vyhrkl najednou a vyprskl smíchy.

,,Nežárlím." Zavrčel jsem uraženě.

,,Aww, notak Harry, vždyť je to jenom pes." Smál se a to psisko mu vesele olízlo tvář.

To už jsem nedal, takže jsem psa odžduchnul a přitáhl si Louihona klín.

,,Ať tě neolizuje, nechci tě pak líbat, když budeš chutnat jako ten čokl." Odsekl jsem a utřel mu tvář.

,,Není to žádný čokl! Vždyť je to jen pes, nevím co máš za problém." Ušklíbl se a hned začal drbat psa za ušima.

Já Louiho chňapl pod krkem, prudce ho shodil pod sebe a vrhl jsem se na jeho rty. Loui překvapeně vydechl a začal spolupracovat.

Bohužel tu byla pořád ta koule chlupů, které se to asi nelíbilo, tak na nás začala večer a štěkat.

,,Vždyť mu nic nedělám čokle." Zavrčel jsem, ale pes na nás stále jen stékal a mně už prostě došly nervy, takže jsem vstal, vzal si to psisko do náručí a vynesl ho za dveře.

,,Harry ne, přestaň, nech tady prosím." Povzdechl si Loui, zatímco já za psem zabouchl dveře a vrátil se zpátky na postel.

,,Ani náhodou zlato, teď jsem tvůj pejsek já, tak se pojď mazlit se mnou." Uculil jsem se a klekl jsem si nad jeho ležící tělíčko.