your smile || larry stylinson

68.kapitola 1/2

Přeji příjemné čtení ;))

☾

Ráno jsem se probudil s dobrou náladou, protože jsem si vzpomněl na včerejší rozhovor s Louim, který mi přidal hodně naděje, že přece jen budeme jednou spolu. Bál jsem se, že mi neodpustí to, jak jsem četl ten dopis, ale nakonec mu to vlastně ani nevadilo.

Dostal jsem chuť na svou dávku nikotinu, takže jsem se vyhrabal z postele a oblékl se klasicky do černých džín a volného trička. Vzal jsem krabičku cigaret a po jejím otevření zjistil, že je prázdná.

Hlasitě jsem si povzdechl a rozhodl se protentokrát nevyžírat Liama a jít si koupit do zásoby. Vzal jsem si sebou jen mikinu a peněženku, a vyšel z domu.

Zamířil jsem rovnou k trafice, kde jsem si koupil dvoje modré LMka, které jsou podle mě ty nejlepší, a vydal se zpátky. Po cestě jsem procházel kolem květinářství, takže jsem samozřejmě koupil jednu krásnou rudou růži pro svou lásku.

Vrátil jsem se domů a šel rovnou k Louiho pokoji, na který jsem zaklepal a trpělivě čekal, než se dveře otevřely. Růži jsem měl schovanou za zády, aby ji zatím neviděl.

Otevřel mi ospalý Loui, který na sobě měl jen velké tričko, které mu dosahovalo skoro až ke kolenům, měl ospalé očička a roztomile rozcuchané vlasy.

,,Aww, vypadáš nádherně." Uculil jsem se a Loui si zřejmě až teď uvědomil kdo u těch dveří stojí.

Hned co si všimnul že má na sobě jen toto tričko, začervenal se a stáhl si ho ještě níž.

,,Promiň, vzbudil jsem tě?" Zeptal jsem se a rozplýval se nad jeho roztomilostí.

,,Tak trochu..." Zamumlal ospale. ,,Co potřebuješ?"

,,První věc je, že jsem tě chtěl vidět, a druhá, že ti chci poděkovat, že se nezlobíš kvůli tomu dopisu." Usmál jsem se a vytáhl růži, kterou jsem k němu natáhl.

Loui užasle pootevřel pusu a překvapeně zíral na růži v mé ruce.

,,Dě-děkuju..." Vydechl a pomalu si ode mě růži vzal.

,,Neděkuj." Odvětil jsem a zadíval se na něj, jak si užasle prohlíží kytku v jeho ruce. Měl jsem tak obrovskou chuť ho políbit, byl tak překrásný.

,,Bože, jsi tak nádherný, už radši půjdu, nebo bych se neudržel." Vydechl jsem a otočil se, ale Loui mě pevně chytil za paži a otočil mě zpátky.

Zmateně jsem se na něj podíval, on si stoupnul na špičky a políbil mě na líčko. Pak se jen usmál a zmizel ve svém pokoji.

Tak teď jsem fakt na pár sekund umřel. Prostě... Co? Bože, tak moc ho miluju, asi jsem se na místě roztekl, on mě opravdu políbil na líčko. Teď jsem se cítil pro změnu já jako zamilovaná puberťačka.

,,Slavný Harry Edward Styles, lamač dívčích srdcí, se červená. To jsem neviděl už dlouho." Zasmál se Liam a já k němu rychle cukl pohledem.

,,Přestaň, nečervenám se." Odsekl jsem a nervózně jsem si prohrábl vlasy.

,,Proboha, co to s tebou ten kluk dělá? Vždyť seš jak zamilovaná puberťačka." Rozesmál se a já ho zpražil pohledem.

,,Nejsem." Zavrčel jsem, ale pěkně jsem lhal. Je pravda, že tímto mě Loui naprosto vykolejil, musel jsem si prstama lehce přejet po místě, kde se před chvílí dotkly jeho rty.

,,Vždyť seš úplně mimo!" Vyhrkl mezi smíchem Liam.

,,Drž hubu, nebo tě uslyší." Sykl jsem a naznačil mu, ať jde dál od Louiho dveří.