your smile || larry stylinson

6.kapitola

Když jsem se probudil, Louis ještě spal, tak jsem se nad něj naklonil a dlouze ho políbil.

On ze spánku zamumlal mé jméno a otočil se ke mně zády.

To se mi ale vůbec nelíbilo, tak jsem ho chytil za rameno, přetočil ho na záda a zalehl ho.

,,Ode dneška jsi můj. Patříš jenom mně a nikomu jinému." Pošeptal jsem a dal mu pusu na krk.

,,Harry, to mě ani nenecháš vyspat?" Zeptal se ospale Louis a podíval se na mě.

,,Jenom když slíbíš že budeš jenom můj." Řekl jsem a rukou přejel po jeho hrudi.

,,Jsem jenom tvůj Harry, teď mě nech spát." Zamumlal a zavřel oči.

,,Ale když já se tak nudiiim Louiii, a pořád nemůžu uvěřit tomu co se stalo." Vydechl jsem šťastně a lehl si vedle něj na záda.

,,No faajn, tak co chceš teda dělat, když né spát?" Usmál se na mě poraženě.

,,Něco by mě napadlo..." Ušklíbl jsem se a přejel mu rukou po břiše.

,,Harry. Jsme spolu teprve pár hodin a ty už myslíš na tohle." Zasmál se Louis ale ruku mi neoddělal.

,,A ty se mi divíš, když jsi tak zatraceně moc sexy?" Ušklíbl jsem se na něj. ,,Počkat. My jsme teda spolu jo? Jak na to budou všichni reagovat?" Zarazil jsem se.

,,To mi sice lichotí, ale nemáš pravdu. Samozřejmě že jsme spolu, nikomu tě totiž nedám a zatím bych to nikomu neříkal. Bude to takové naše malé tajemství." Usmál se na mě a políbil mě.

,,Jestli teda nemám pravdu jak říkáš, tak proč se musím fakt hodně ovládat, abych tě tady právě-"

,,Ale zas prr ano?" Začervenal se Loui.

,,Chci tím říct, že jsi ten nejkrásnější, nejatraktivnější, prostě nejdokonalejší kluk kterého jsem kdy viděl, tak se opovaž říct cokoliv jiného, ano?" Řekl jsem, a myslel jsem ti opravdu vážně. Chcete mi snad říct že může být někdo dokonalejší než on? Asi těžko.

,,Jsi úžasný, radši ti to vyvracet nebudu, protože teď nechci poslouchat tvoje zvrhlé myšlenky." Zasmál se Louis a zajel mi rukou do vlasů.

,,To znamená že někdy je chtít poslouchat budeš?" Zeptal jsem se provokativně.

,,Už mlč a dej mi pusu." Řekl, a já na nic nečekal a udělal to, o co si žádal.

***

Po dlouhé době válení se v posteli a líbáním jsme se rozhodli že budeme vstávat. Měli jsme oba už úplně napuchlé rty, ale ani jednomu z nás to zřejmě nevadilo.

,,Počkej, to je moje tričko!" Řekl jsem když jsem uviděl Louiho vytahovat z mojeho šatníku moje triko.

,,Vadí ti to snad?" Ušklíbl se a přetáhl si ho přes hlavu.

,,Víc se mi líbíš bez něj." Zamumlal jsem a vzal si tričko taky.

,,Jakože chceš abych šel dolů bez něj?" Provokativně se usmál.

,,To v žádném případě! Nikdo se mi na tebe nebude dívat, kromě mě samozřejmě." Vyhrkl jsem a oblékl si kalhoty.

,,No vidíš." Ušklíbl se Louis a oblékl si kalhoty taky.

Zvedl jsem se z postele a přišel k němu. Objal jsem ho a on mě zaraženě objal nazpět.

,,Copak?" Zeptal se, protože nechápal proč jsem ho objal.