your smile || larry stylinson

28.kapitola

,,Myslím že mi to jen prospěje." Ušklíbl se a kriticky se podíval na své stehna.

,,Děláš si srandu? Co to říkáš za blbosti?" Vyhrkl jsem a nechápavě se na něj podíval.

,,Nedělám si srandu." Zasmál se.

,,Tohle není vtipné. Co si zase vymýšlíš?" Zeptal jsem se a už opravdu nechápal co to říká za blbosti.

,,Nevymýšlím si nic." Smutně se pousmál.

,,Přestaň s tím. Jsi překrásný, a sám víš, jak moc miluju to tvoje dokonalé tělo." Řekl jsem a položil mu ruce na ty jeho perfektní stehna.

,,Dokonalé tělo? Já a dokonalé tělo? Podívej se na sebe! To ty máš dokonalé tělo!" Vyhrkl zřejmě trochu hlasitěji než chtěl a odstrčil mi ruce z jeho stehen.

Já se na něj překvapeně podíval, jelikož jsem nechápal jeho přehnanou reakci.

,,Promiň..." Zamumlal, když si uvědomil, že asi neměl zvyšovat hlas.

,,Loui, máš tu nejkrásnější postavu co jsem kdy viděl. Miluju tvou krásnou hruď, úžasné stehna a ten tvůj božský zadek, který ti musí každý závidět. Je mi neuvěřitelně líto, že nevidíš jak překrásný jsi. Miluju každý centimetr tvého těla, protože nic dokonalejšího jsem nikdy neviděl. Přestaň se pořád shazovat, jsi krásný." Usmál jsem se a znovu si položil ruku na jeho stehno.

On se napnul, ale tentokrát mi ruku neoddělal.

,,A teď pojď sníst ten oběd, nebo si mě nepřej. Nedovolím, aby jsi zhubl o jediné kilo, jelikož pak hrozí, že by zmenšil tvůj dokonalý zadek." Zasmál jsem se a zadek mu stiskl.

Loui mě zpražil pohledem ale pak se usmál. ,,Miluju tě..." Vydechl a naklonil se aby mě políbil.

,,Miluju tě, a to se nikdy nezmění..." Pošeptal jsem mu do rtů a stáhl si ho do klína. ,,A teď si tě hezky nakrmím." Zasmál jsem se a jeden talíř si ze stolu vzal.

,,Harryy, já umím jíst i sám!" Odporoval se smíchem.

,,Ne, neumíš. Tak nemluv a jez." Napíchl jsem na vidličku jeden brambor a dal mu ho k puse.

On protočil oči a snědl ho.

,,No vidíš jak to jde." Ušklíbl jsem se a podal mu další sousto.

Po ještě pár odmlouvání a odporování snědl celou porci a já se spokojeně usmál.

,,Kolik si toho do mě narval? Že ty jsi vzal tvojí porci?" Nadzvedl obočí.

,,Hmm... Možná..." Zamumlal jsem vyhýbavě.

,,Tys do mě narval celou tvoji porci?!" Vykulil oči.

,,Možná trošku..." Řekl jsem a vyprskl smíchy když mě povalil pod sebe a začal mě lechtat. ,,L-loui pře-přestaň!" Dostal jsem ze sebe mezi hlasitým smíchem.

,,Ani náhodou!" Zasmál se a pokračoval v tomto "mučení". Seděl na mně obkročmo a já se nemohl vůbec bránit, jelikož jsem byl tím smíchem oslabený a neměl sílu, za to Loui ji nějak nabral.

Pak jsem ale sebral všechnu sílu co mi zbyla a povalil ho zase pod sebe. Sedl jsem si na jeho pas a pevně mu chytil jednou rukou ruce nad hlavou.

,,Ha, to si vypiješ! Mě totiž lechtat nebudeš." Řekl jsem udýchaně.

Loui se pokusil vyškubnout své ruce z mého sevření ale marně.

Sklonil jsem se a začal ho líbat na krku, on natočil hlavu na stranu abych měl lepší přístup. Jednou rukou jsem mu začal zajíždět pod triko.