your smile || larry stylinson

33.kapitola

Když jsem odepl i poslední knoflíček, košili jsme mu svlékl a tím se mi dostal pohled na jeho nádhernou hruď. Skousl jsem si ret a sáhl po zapínání jeho džín.

,,M-myslím že už to zvládnu sám..." Zamumlal nervózně a ruku mi oddělal.

Já se jen uchechtl a znovu sáhl po zapínání jeho džín, které jsem rozepl a pomalu mu je svlékl. Dával jsme si záležet na tom, abych se občas dotkl jeho pokožky a on si nervózně kousal vnitřní stranu úst.

O krok jsem od něj ustoupil a celého si ho prohlédl.

,,Harry..." Vyhrkl stydlivě Loui a složil si ruce na hrudi, aby se alespoň trochu zakryl.

Chytil jsem ho za boky a přitáhl si ho až těsně k sobě. ,,Nestyď se, jsi nádherný." Pošeptal jsem a políbil ho.

Loui začal po chvíli spolupracovat a obtočil si ruce kolem mého krku.

Nechápu proč se stydí... Vždyť má tak nádherné tělo...

Začal jsem couvat až k posteli, kam jsem si lehl a stáhl ho za sebou. Kvůli nedostatku vzduchu jsem se od něj odtrhl a pohladil ho po tváři.

Prohlížel jsem si jeho krásný obličej a myslel si že roztaju. Je perfektní.

Přikryl jsem nás peřinou a přitulil se k němu.

Nikdy ho nikomu nedám. Je jenom můj. Navždy.

***

Když jsem se probudil, snažil jsem se rukou nahmatat Louiho, ale nikde nebyl. Ospale jsem otevřel oči a rozhlédl se. Nebyl tu.

Povzdechl jsem si a oblékl se do tepláků a volného trička. Předpokládal jsem že Loui bude v kuchyni, tak jsem vešel do dveří a ztuhl.

Loui byl opřený o linku a zrovna se chystal posnídat banán. Ano, banán. Proto jsem se zarazil. Pak jsem se ale ušklíbl a opřel se o zeď asi dva metry od něj.

Když mě zpozoroval, strnul a zastavil ruku s banánem před jeho pusou.

Já ho ale dál pozoroval se skousnutým rtem a čekal na to, jestli ten banán začne jíst. Nemohl jsem si ujít tu příležitost, že ano...

Loui chvíli vypadal že banán položí pryč a jíst ho nebude, nakonec se ale ďábelsky pousmál a banán si přiložil ke rtům.

Já znovu strnul, protože jsem opravdu nečekal, že něco takového udělá. Myslel jsem si, že banán odloží stranou, ale i přes to jsem ho zaujatě sledoval.

Navázal se mnou oční kontakt a pomalu si banán zasunul do úst. Zvládl jen kousek, jelikož měl docela silný dávicí reflex, ale i tak ho hezky obtáhl svými rty.

Překvapeně jsem se na něj díval a začínal cítím že mám malý problém... Pak začal pohybovat rukou ve které měl onen banán a tím způsobil napnutí celého mého těla.

,,Neprovokuj..." Zavrčel jsme a dvěma dlouhýma krokama se přesunul těsně až k němu.

,,Nebo co?" Ušklíbl se provokativně a banán olízl.

Můj problém v kalhotech se začal zvětšovat a já pevně chytil jeho zápěstí, když si banán znovu vsunul do pusy. Neodpověděl jsem mu a rukou kterou jsem držel tu jeho mu začal pomalu zasouvat banán hlouběji do pusy. Se skousnutým rtem jsem ho pozoroval.

Najednou svou ruku pevně zastavil, jelikož jsem banánem dojel na nějakou pomyslnou hranici, která říkala, že už dál nemůžu.

,,Dýchej nosem, zhluboka." Poradil jsem mu, a on ruku po chvíli nejistě povolil a tím mi dovolil pokračovat.