Rozběhl jsem se za ním a chytil ho za paži. Rychlým pohybem jsem si ho přitáhl do náruče a pevně ho objal.
,,Notaak, promiň, víš jak rád tě provokuju." Zasmál jsem se a zvedl mu bradu tak, aby se mi podíval do očí.
,,Řekni že nejsem malý a bude ti odpuštěno." Přimhouřil oči a hrdě zvedl bradu ještě víš.
,,Loui, ale lhát se nemá..." Zamumlal jsem a vyprskl smíchy když mě praštil do ramene.
Sklonil jsem se k němu a políbil ho. Začal jsem ho chtivě líbat, on se snažil nespolupracovat a dál hrát uraženého. Chytil jsem ho zezadu za hlavu, aby se nemohl odtáhnout. Dál jsem naléhal na jeho rty, dokud prostě neodolal a nezačal spolupracovat. Pousmál jsem se do jeho rtů, jelikož jsem věděl že neodolá.
,,Chtěl jsem vám říct že už je oběd, ale vy se zřejmě žerete navzájem, tak je to jedno." Zasmál se Niall, který se náhle zjevil vedle nás.
Odtáhl jsem se od Louiho a ušklíbl jsem se. ,,Vidím, že už nejsi uražený."
,,Já budu pořád." Vyplázl na mě jazyk a společně jsme se vydali do jídelny.
Když jsme dojedli, oblékl jsem si černé tepláky a bílé tričko. Šel jsem vzít deku a nějaké jídlo, jelikož jdeme na ten piknik. Když jsme měl vše sbalené, došel jsem do Louiho pokoje, kde se Loui zrovna převlékl do riflí a trička stejné barvy jako to mé.
,,Sluší ti to." Řekl jsem když se na mě Loui otočil.
,,Vždyť mám normální rifle a triko." Pokrčil rameny a nechápavě naklonil hlavu.
,,Tobě to totiž sluší ve všem. Ale stejně se mi nejvíc líbíš v ničem." Ušklíbl jsem se a on zrudl a dal mi pohlavek. ,,No coo, říkám pravdu." Uchechtl jsem se. Jeho nahé tělo je opravdu překrásné, každý jeho milimetr.
,,Tak radši nic neříkej." Zamumlal a pak jsme společně došli do auta, kam jsme dali deku a jídlo, a sedli si dovnitř.
Já jsem samozřejmě zase řídil, jelikož jsem chtěl Louiho vzít na stejné místo jako minule, a on si určitě nepamatoval kde to je. Když jsem zastavil, vzal jsem věci a společně jsme se vydali na tu louku.
Roztáhl jsem deku ve stínu pod vysokým stromem, jelikož byl opravdu slunný den a já se nechtěl pařit na slunci. Posadil jsem se na deku a opřel se o kmen stromu. Loui si lehl vedle mě na záda a zavřel oči.
,,Představ si, kdyby jeden z nás tenkrát nepřišel do X-Factoru. Třeba by vůbec nevzniklo One Direction a my bychom se nikdy nepotkali. Jsem tak zvyklý na tento život, že si nedokážu představit žít jako 'normální člověk'." Uchechtl se a maličko pootevřel víčka, aby na mě viděl.
,,Nedokážu si představit život bez tebe..." Vydechl jsem. ,,Jsem tak zvyklý na tvou přítomnost, že si nedokážu představit tě neznat."
,,Taky si to nedovedu představit." Zamumlal a hlavu si položil na můj klín.
Rukou jsem mu začal prohrabávat vlasy, a užíval si hebkost jeho jemných vlásků mezi mými prsty. On spokojeně přivřel oči a více se uvelebil na mém klíně. Byl tak nádherný...
Z plátěné tašky jsem vytáhl hrozno a jednu kuličku si dal do pusy. Loui pootevřel pusu na znamení, ať mu jednu kuličku hrozna dám do pusy také, což jsem taky udělal.
,,Mňam, miluju hrozno..." Uchechtl se Loui když ovoce spolkl.
,,Já mám radši meloun." Ušklíbl jsem se a on se na mě pobaveně podíval.
ČTEŠ
your smile || larry stylinson
Fanfictionk čemu jsou peníze, když nemůžu být šťastný? k čemu je všechna ta sláva, když nemůžu být milován? jsem slavná osobnost, kterou miluje každá bláznivá directionerka, a dokonce i on.. ten, který mi před několika lety ukradl mé srdce, a už ho nikdy nevr...
