your smile || larry stylinson

51.kapitola

,,Já jsem byl opilý, nevěděl jsem co říkám. Za střízliva bych to nikdy neřekl, však si to ani nemyslím. Vím, že takový Harry už není, vím, že tě miluje, byl jsem prostě jen nasraný. Zachoval jsem se fakt odporně a stydím se za to, ty věci co jsem řekl nejsou pravda. Strašně moc se omlou-" Uslyšel jsem i Zaynův hlas, ale Loui ho přerušil.

,,Jasný, omlouváš se, to už jsme slyšeli, něco dalšího?" Sykl odměřeně Loui. ,,To, že jsi byl opilý tě neomlouvá. Tak prostě sakra nepij když jsi naštvaný, když víš, že se pak chováš jako kretén." Dořekl Loui a slyšel jsem že se vrací do pokoje.

Rychle jsem se posadil zpátky na postel a dělal, že se na něco dívám na mobilu.

,,Kde jsi byl?" Zeptal jsem se s hraným nezájmem a vzhlédl od mobilu.

,,Nikde, to je jedno." Pousmál se Loui a posadil se vedle mě.

Pokrčil jsem rameny a znovu začal něco dělat na telefonu. Loui chvíli čekal, jestli mobil vypnu, ale to se nestalo, tak se zamračil a opřel si hlavu o mé rameno.

Snažil jsme se se pobaveně neuchechtnout, protože jsem přesně věděl, že bude chtít mou pozornost, proto jsem nijak nereagoval.

Potom si vzal ruku, kterou jsem nic nedělal na mobilu do té své a propletl si se mnou prsty. Když zjistil, že ani tento plán na upoutání mé pozornosti nezabírá, zaklonil hlavu, aby se na mě mohl podívat a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.

Byl tak roztomilý, jak se snažil marně upoutat mou pozornost. Nepřestával jsem se dívat do svého mobilu a to, jakým způsobem mě sledoval mě donutilo se lehce pousmát.

Loui se znovu zamračil a prstem mi začal přejíždět po lícní kosti, to už jsem ale nevydržel a vyprskl smíchy.

,,Čemu se směješ?" Zavrčel Loui.

,,Tobě. Jsi roztomilý." Zasmál jsem se.

,,Přestaň s tím." Sykl a probodl mě pohledem.

,,S čím přesně?" Otočil jsem k němu hlavu.

,,Věnuj se mi." Odpověděl uraženě a žduchl do mě.

,,Tady by někdo chtěl pozornost, ano?" Zasmál jsem se a znovu se podíval do telefonu. ,,Nechceš mi říct kde jsi byl, tak máš smůlu."

,,Harryyy, přestaň." Povzdechl si Loui a vylezl si obkročmo na můj klín.

,,Notak, kde jsi byl?" Uchechtl jsem se a pořád se díval do telefonu.

,,Byl jsem za Zaynem..." Zamumlal Loui.

,,Já vím, slyšel jsem všechno co jste si řekli." Zasmál jsem se.

,,Tak když víš proč jsem tam byl, tak polož ten mobil." Probodl mě pohledem.

,,Chtěl jsem, ať mi to povíš sám." Usmál jsem se.

,,Už jsem ti to řekl, tak to vypni." Zavrčel a vytrhl mi mobil z ruky.

,,Copak, snad nejsi naštvaný?" Řekl jsem pobaveně. ,,Nemusel jsi za ním chodit, nemusíš být na něj nepříjemný, vůbec se kvůli němu nerozčiluj." Řekl jsem vážným tónem. ,,Ale je roztomilé, jak se mě zastáváš." Uculil jsem se a obmotal si ruce kolem jeho pasu.

,,Nemusel jsem, ale chtěl jsem. Neřešme to, už se mi začni věnovat, nebo si budu stěžovat že mě zanedbáváš." Uchechtl se Loui a obmotal si ruce kolem mého krku.

,,Zanedbávám, jo? Tak to bych to měl asi napravit, co?" Ušklíbl jsem se a chytil ho za stehna, abych si ho přitáhl blíž.

,,Přesně tak." Zamumlal Loui do mých rtů, předtím než mě začal líbat.