your smile || larry stylinson

71.kapitola

Když jsem se ráno probudil, Loui ještě spal. Vypadal tak uvolněně, už nebyl tak horký a zpocený.

Tohle byla jedna z mých nejoblíbenějších činností, pozorovat ho když spí. Vždycky byl tak roztomilý a nádherný, miloval jsem to.

Něžně jsem ho pohladil ho tváři a políbil na rty. Loui sebou lehce škubl a pomaličku otevřel oči. Na chviličku se na mě usmál, ale v setině mu úsměv zamrzl na tváři.

,,Copak?" Usmál jsem se a pohladil ho po tváři.

Loui ucukl a uhnul pohledem.

,,Lásko, copak se děje?" Zeptal jsem se a zvedl mu bradu tak, aby se mi podíval do očí, ale on se stejně díval jinam.

,,Co asi..." Zamumlal a zakryl si obličej rukama.

,,Notak zlato, vždyť se nic nestalo, ne?" Pokusil jsem se mu ruce oddělat a on hned zabořil hlavu do polštáře.

,,Právě že stalo, bože, je mi tak trapně..." Zaúpěl.

,,Nemusí ti být trapně, to těm třem idiotům by mělo být trapně." Povzdechl jsem si a hladil jsem ho po zádech.

,,Vždyť jsem se choval jak nějaká pitomá děvka, cítím se příšerně." Skoro zabrečel a já ho chytil za ramena a otočil ho tak, aby na mě viděl.

,,Loui, takto o sobě nemluv, nechoval ses jako žádná děvka. Všechno je v pořádku, nemáš proč se stydět, vždyť jsi v sobě měl dost silné prášky, a i kdyby jsi je neměl, je to v pořádku. Nemusíme se o tom bavit, nemusíme to vůbec řešit, ale jen chci ať víš, že nemáš sebemenší důvod proč se cítit špatně." Řekl jsem a usmál jsem se.

Loui si povzdechl a natáhl ke mně své malé ručičky. Bože, je tak rozkošný. Nahnul jsem se k němu a uvěznil ho v objetí.

Na chvíli jsem zavřel oči a vdechoval jeho vůni, po chvíli jsem se ale odtáhl a krátce ho políbil.

,,Bylo to spíš neuvěřitelně moc sexy, jak jsi mi tu krásně sténal, bože, ani nevíš jak moc jsem se musel držet, abych ti nevyhověl kolikrát by jsi jen chtěl." Uchechtl jsem se a on se začervenal.

,,Držet ses nemusel." Ušklíbl se.

,,Ale ano, musel. Nebudu s tebou spát, když máš v sobě nějaké prášky." Odvětil jsem vážně.

,,Ty prášky jsou k tomu ale určené." Zasmál se.

,,Kdyby sis je vzal sám, bylo by to jiné, ale když ti je nacpali ti kreténi, nechtěl jsem s tebou spát. Nespal bych s tebou ani kdyby jsi byl opilý, prostě nechci využívat toho, že nemůžeš plně přemýšlet. Takže si můžeš být jistý tím, že když se naprosto ožereš, nevyspím se s tebou, ani kdyby jsi udělal cokoliv." Dodal jsem a on se na mě překvapeně podíval.

,,To bych tě chtěl vidět v tu chvíli, vzhledem k tomu, že se mezi moje nohy snažíš dostat skoro furt." Rozesmál se Loui a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.

,,Myslím to vážně. A promiň..." Zamumlal jsem.

,,Počkat, za co se omlouváš?" Nechápavě nakrčil obočí.

,,Promiň, pokud na tebe někdy moc tlačím, když prostě-"

,,Ne ne ne, promiň, takto jsem to nemyslel. Neomlouvej se za nic, ani trošku mi nevadí to, jak se chováš. Nevadí mi vůbec nic co děláš. Miluju tvoji povahu, kdyby mi něco vadilo, řekl bych ti to." Uculil se Loui a jeho slova mi vykouzlila úsměv na tváři.

,,Miluju tě, jsi skvělý." Vydechl jsem a dlouze ho políbil.

Loui se ale zřejmě mých rtů nechtěl vzdát, takže mě chytil za zátylek a držel si mě u sebe, zatímco jsme se začali líbat.